Překážková dráha není pro příslušníky žatecké 4. brigády rychlého nasazení žádnou novinkou. V Žatci je dokonce vybudovaná jedna ze dvou překážkových drah v Armádě ČR, která odpovídá standardům NATO.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že žateckým vojákům, kteří nyní působí v afghánské provincii Logar, se začalo po této extrémní překážkové dráze po více než půl roce stýskat. Snad i proto vznikl nápad vytvořit provizorní překážkovou dráhu na základně Shank a zorganizovat závod.

Návrhu překážkové dráhy se ujal rotmistr Martin Čížek, který má se speciální tělesnou přípravou bohaté zkušenosti ze Žatce. Výsledná dráha, která na základně pro tuto příležitost dočasně vznikla, byla dlouhá dva kilometry. Po celé trati bylo vybudováno sedm různě náročných překážek.

Soutěžili také Američané

Do soutěže, která byla vyhlášena pro všechny vojáky na základně Shank, se přihlásilo 18 vojáků, z toho sedm příslušníků amerických pozemních a vzdušných sil.

V den závodu soutěžící očekávali teploty kolem 33 stupňů ve stínu. Počasí nakonec překvapilo. Před zahájením závodu se nejdříve strhla prachová bouře, kterou následovala průtrž mračen, jakou jsme v Afghánistánu neviděli už několik měsíců.

Tato prudká změna počasí však byla nakonec ku prospěchu. Nejenže teplota klesla na snesitelných 20 stupňů, ale rozbahněný a kluzký povrch trati přidal závodu na zajímavosti.

Třešničkou bylo patnáctimetrové lano

Náročnost překážek po trati měla vzrůstající tendenci. Plazení na počátku závodu mělo závodníky jenom namlsat. Mezi lahůdky patřilo třeba vybíhání svahu se zátěží nebo překonávání dvoumetrových stěn. Třešničkou na dortu a současně jedinou překážkou, kterou se několika vojákům nepodařilo zdolat, bylo lanové přemostění v délce 15 metrů. Tato překážka jako jediná nebyla jenom o síle a rychlosti, ale zde byla důležitá zejména technika.

V cíli byl nakonec nejrychlejší rotný Michal Pelikovský s časem 11 minut 45 vteřin. Jen o čtyři vteřiny pomalejší byl jeden z tvůrců této dráhy, rotmistr Čížek, a jako třetí do cíle doběhl rotmistr David Kulas. Američané se umístili až v druhé polovině startovního pole, což pro ně pochopitelně bylo zklamáním.

Někdo může vznést námitku, že vojáci jeli do Afghánistánu pracovat, a ne sportovat. Vzhledem ke skutečnosti, že většina vojáků působí v Lógaru už déle než půl roku, je nutné hledat rovnováhu mezi odpočinkem a prací. Někdo si odpočine při dobré knize nebo filmu, jiný zvolí spánek, ale najdou se i vojáci, kteří nejraději odpočívají aktivně.

V Afghánistánu se střídají vojáci

V současné době dochází v českém rekonstrukčním týmu ke střídání. Příslušníky 3. kontingentu, který byl postaven na bázi žateckého 41. praporu, střídají jejich kolegové ze 42. praporu z Tábora.

Lada Kovářová,
tisková a informační důstojnice 3. kontingentu AČR PRT Lógar