Napájení krůt a kuřat, jejich krmení, teplota v chovech, hladina oxidu uhličitého či vlhkost. To vše se řídí automaticky pomocí počítačové jednotky. S úvěrem a příslibem státní dotace, ale hlavně, aby vyhověli všem veterinárním a hygienickým požadavkům na kvalitu masa, dokončili v loňském roce v areálu rodinného statku Černíkův dvůr moderní drůbeží jatka.

Zdroj: DeníkKaždá porážka je pod dohledem státního veterinárního lékaře. „Součástí drůbežích jatek jsou prostory pro výrobu tepelně opracovaných drůbežích výrobků, jako jsou párky, šunka, tlačenka a další. Tyto drůbeží lahůdky bychom chtěli svým zákazníkům dodávat nejpozději do dvou let,“ poodhalili plány hospodáři z Vidhostic. V nedaleké vesnici Vesce koupili před lety zdevastovaný malý statek. V současné době dokončují modernizaci budov, které budou také sloužit k automatizovanému výkrmu drůbeže včetně hus a kachen.

Rodinný statek koupil před sto lety František Káně, jejich děda a praděda. „Hospodařil tady od roku 1923, statek měl šedesát zaměstnanců. Pěstoval se hlavně chmel a pšenice, choval dobytek a koně. V roce 1939 statek zabrali Němci. V roce 1945 se sem děda vrátil a začali s mým otcem opět hospodařit, ale pouze do roku 1948. Tehdy komunisté na základě vyvlastňovacích zákonů na statek uvalili nucenou správu a děda s rodinou musel ze statku odejít,“ vzpomněl František Černík starší.

V bývalém vojenském újezdu se konají i srazy majitelů vojenské techniky.
Co s bývalým tankodromem Kozinec u Vroutku? Zájem o něj je velký

V roce 1992 získala rodina statek v restituci zpět, jeho pronájem ale jen prohloubil další devastaci. „Rozhodli jsme se rodinný majetek zachránit. Od roku 2002 tady hospodaříme sami,“ řekl František Černík mladší.

A s čím začali? „Hlavně úklidem a opravou střech. Po socialistických „hospodářích“ tady zůstal neskutečný nepořádek a veškeré budovy byly v dezolátním stavu,“ popsal. Začali s odchovem kuřic, prodávali slepičky ke snášení vajec. Vybudovali palírnu a moštárnu. „Ukázalo se ale, že hlavní podnikatelskou činností bude produkce a prodej drůbežího masa. Proto jsme se pustili do výkrmu krůtích a kuřecích brojlerů. To je naše stěžejní oblast i teď,“ vysvětlili.

U statku obnovili rybník, pole, která jim patří, pronajímají. „Dnešní zemědělství je hodně specializované. Není to jako dřív, kdy se dělalo všechno. Většina zemědělců se specializuje na jednu oblast činnosti. My se zabýváme produkcí drůbežího masa,“ popsal Černík mladší.

Kostel svatého Jakuba Většího ve Vroutku je starší, než se dosud udávalo. Ukázaly to nedávné průzkumy této románské památky.
Nenápadný kousek dřeva prozradil, že kostel ve Vroutku je ještě starší

Pro výkrm nakupují jednodenní brojlery. „Kuřata vykrmujeme šedesát dní, krůty jednou tolik. Je to déle než ve velkochovech, odkud jde drůbež do supermarketů. Tím dosáhneme vysoké kvality masa, které je vyzrálejší a naši zákazníci se shodují, že má podstatně lepší chuť než drůbež kupovaná v supermarketech. V době výkrmu nepoužíváme žádná antibiotika. V případě potřeby využíváme přírodní přípravky, čímž dosahujeme kvality masa označeného jako BIO,“ přiblížil Černík mladší. „Drůbež tak sami vykrmujeme, porážíme a prodáváme, respektive rozvážíme auty s chlazením našim zákazníkům v podstatě až k nim domů. Tato činnost je pro nás náročná nejen ekonomicky ale i časově, ale je našimi zákazníky velice ceněna,“ dodal.

Černíkovi koupili od církve bývalou zdevastovanou faru se stodolou, která sousedí se statkem a po rekonstrukci před 15 lety ji včlenili do areálu Černínova dvora. V bývalé faře bydlí mladší František Černík s rodinou. Rodina Černíkova se zasloužila také o obnovu kostela sv. Martina ve Vidhosticích, jehož část věže se v roce 2005 zřítila.