Katolíci zareagovali, do Čech poslali druhou křížovou výpravu. Její bojovníci přitáhli 10. září 1421 až k tehdejšímu centru husitské moci v severozápadních Čechách – k Žatci. A utrpěli tam zdrcující porážku. Ve městě si tuto událost, od které v pátek 10. září uplyne 600 let, připomínají řadou akcí.

Severozápadní Čechy byly na začátku husitství převážně katolické. Na reformační straně stály jen města Žatec, Louny a Slaný. V průběhu první křížové výpravy proti husitům v roce 1420 se katolíkům podařilo dobýt Slaný a rovněž Louny se daly na jejich stranu.

„V závěru roku 1420 tak zůstalo v regionu husitské jen město Žatec. Jeho vojenský význam byl ale obrovský, disponovalo několika tisíci bojovníky, kteří byli oděni, vycvičeni v boji a měli dost zbraní,“ připomněl Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, co událostem před šesti sty lety u Žatce předcházelo.

Zikmund Lucemburský, král uherský a římský, se pokusil v roce 1420 Žatec obsadit, ale nepodařilo se mu dobýt ani předměstí. „O tomto pokusu ale víme jen málo,“ sdělila historička žateckého regionálního muzea Milada Krausová.

Historie v podcastu

Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci připravilo k významnému výročí města zvukový podcast, který si mohou zájemci poslechnout na jeho internetových stránkách. Na sobotu 18. září připravuje vernisáž výstavy Husité v severozápadních Čechách a druhá křížová výprava u Žatce 1421, otevřena bude do konce roku. Ve stejný den v Žatci proběhnou Dny evropského dědictví, které se ponesou v duchu tohoto významného výročí.

I nadcházející víkend si ho v Žatci připomenou. A to akcí pro celé rodiny s názvem Putování. V ulicích města nebudou chybět kostýmované postavy, husitské vozy, křižácké ležení a vše vyvrcholí bitvou husitů s křižáky před radnicí.

Plenit, plenit, plenit

Žatečtí husité byli hodně aktivní. Ještě před hlavní revoluční vlnou v Praze v roce 1419 vyplenili místní minoritský klášter. Při první křížové výpravě se vydali na pomoc Praze. Cestou vyrabovali bohatý klášter v Postoloprtech. „Došlo k velkým škodám na majetku i z hlediska historicko-uměleckého, shořela knihovna s obrazárnou, traduje se, že v postoloprtském klášteře byl největší archiv rukopisů v Čechách,“ připomněla ředitelka žateckého muzea Radmila Holodňáková.

Ani rok 1421 nepřinesl regionu klid. V březnu zaútočili husité na Chomutov, což bylo tehdy menší město. „Po prolomení hradeb se odehrál nechutný masakr. Valná část mužského obyvatelstva byla vyvražděna, ženy byly odvlečeny do vinic v okolí města, kde je husité ve viničních domcích upálili. Z pohledu dnešního člověka je akt možné vnímat jako ohromnou brutalitu, husité se ale tehdy považovali za Boží bojovníky, kteří v duchu Starého zákona nemilosrdně trestají,“ přiblížil ve zmíněném podcastu Sýkora.

Na jaře a v létě roku 1421 husité dobili mnoho měst v regionu, vyplenili například Roudnici nad Labem. Neušetřili kláštery v Doksanech a Oseku, zaútočili na Most. Nejen v severozápadních Čechách rozšiřovali svůj vliv. To se katolické straně nelíbilo a vyhlásila proti nim druhou křížovou výpravu.

Její vojska v závěru srpna roku 1421 překročila hranice českého království. Křižáci postupovali z několika směrů, cílem výpravy bylo dobití Prahy. Jejich hlavní síly postupovaly do Čech od Chebu, kde se rozdělily do dvou proudů.

Každý desátý přežije

Křižáci se opět spojili u Kadaně, kterou dobili. Zůstaly po nich spálené a vysídlené vesnice. Rok 1421 byl vůbec ve znamení velkých masakrů, brutality se dopouštěly obě strany konfliktu. Křižáci vraždili například v Mašťově na Chomutovsku. „Místní hejtman přistoupil s obléhateli na dohodu. Ta zněla, že z husitské posádky přežije každý desátý. Zemřelo osm desítek lidí. Jejich smrt byla příšerná, obránce mlátili holemi, pak čtvrtili a nakonec upálili,“ přiblížil Sýkora.

Mnozí husité se stáhli do Žatce. Pro křižáky postupující na Prahu by bylo příliš riskantní si nechat město na Ohři se silnou posádkou v zádech. K Žatci přitáhli 10. září 1421. „Bylo to pro ně pozdě. Do Žatce se stáhla řada uprchlíků z okolí, čímž byla obrana města posílena. Místním se navíc podařilo včas sklidit úrodu. Dostatek potravin byl vždy základ, aby se obležené město udrželo. Naopak pro obléhatele byl problém v okolí Žatce sehnat jídlo,“ sdělila historička Krausová.

Žatec měl k dispozici zhruba šest tisíc bojovníků, křižáků bylo u města 20 až 30 tisíc. Proč přesně se po pár týdnech stáhli, není jasné. Existuje několik teorií. „Jistě sehrála úlohu panika a strach, že se blíží další husité v čele se Žižkou. Své zapříčinily spory mezi vůdci výpravy. Německé prameny hovoří o tom, že bylo velice špatné a deštivé počasí. Jiné zprávy popisují velký výpad husitů z města. Důvodů debaklu křížové výpravy u Žatce bylo zřejmě několik,“ vysvětlila Krausová.

Po neúspěšném obléhání Žatce proběhla ještě celá řada dalších bojů, druhá křížová výprava skončila roku 1422 bitvou u Německého Brodu. Triumfoval v ní Jan Žižka. Tento nejvýznamnější husitský vojevůdce v Žatci pobýval na konci roku 1421 a také v roce 1424, ve kterém u Přibyslavi zemřel.