V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska do oblasti Volyně na dnešní Ukrajině téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy.

Česká sídla na Volyni prosperovala. Během druhé světové války se však tato oblast stala dějištěm zvěrstev německých nacistů, například 13. července 1943 Hitlerovi vojáci vypálili obec Český Malín. Tuto událost, při které zemřely čtyři stovky lidí, si v Žatci každoročně připomínají u pomníku před hřbitovem.

close V Žatci se konal tradiční pietní akt u příležitosti 77. výročí vypálení Českého Malína na ukrajinské Volyni. info Zdroj: Armáda ČR / Štěpán Malast zoom_in Tradiční pietní akt při výročí vypálení Českého Malína na ukrajinské Volyni u pomníku v Žatci. Snímek z roku 2020.

V oblasti ale nezabíjeli jen Němci. Tamní civilní obyvatelstvo strádalo při útocích ukrajinských a polských nacionalistů, ani postupující sovětská Rudá armáda mnohdy s civilisty nejednala v rukavičkách.

Po skončení druhé světové války se mnozí Volyňští Češi vrátili do původní vlasti. „Byly to negativní zkušenosti z války, útlak ze strany sovětských úřadů i ukrajinský nacionalismus, co přimělo Čechy k návratu do vlasti,“ připomněla v červenci 2017 předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martínková.

Tehdy se na hlavním žateckém vlakovém nádraží odhalila pamětní deska, která návrat Čechů z Volyně připomíná. Je tam dodnes. Centrem jejich návratu bylo právě vlakové nádraží v Žatci, kam první transport přijel 8. února 1947. Mnozí Volyňští Češi se usadili v Žatci a okolí. Přímo ve městě nese jedna z ulic název Volyňských Čechů, místním lidem byla známa hospoda Volyňačka.

Volyň je oblast na dnešní severozápadní Ukrajině. Leží mezi řekami Pripjať a Západní Bug, severně od Haliče a Podolí. Je jedním z prvních území osídlených Slovany.