Neobvyklá výstava přichází v době, kdy se po letech útlumu začíná českým chmelařům opět dařit a zájem o české pivo roste.

Právě Žatec a také Stekník je středobodem českého chmele. V druhé polovině 20. století měl zdejší zámek ve správě výzkumný zemědělský ústav se zaměřením na chmelařství. Budovu zámku využíval pro správní účely a následně jako ubytovnu pro chmelové brigády. „Původní reprezentační sály sloužily jako ložnice, sala terrena byla jídelnou brigádníků. Tehdejší studenti zažívali na Stekníku první lásky a nevadilo jim spát na žocích vycpaných slámou, stravovat se z ešusů nebo se mýt ve studené vodě. Odměnou za ručně česaný chmel do věrtelů jim byl večerní tanec twist u gramofonu, zpěv při kytaře nebo jiné nezapomenutelné zážitky,“ popsal Tomáš Pospíšil z Národního památkového ústavu, v jehož správě se zámek ve Stekníku od roku 1997 nachází.

Autorkou výstavy, kterou mohou zájemci ve Stekníku zhlédnout až do konce příští sezony, je kastelánka Jana Zajíčková. „Expozicí vzdáváme hold nejen zdejší nádherné chmelařské krajině, ale především všem lidem, kteří zde pracovali a udržovali tradici českého chmele. Nezapomenutelný je pohled ze Stekníku, kdy moře chmelnic od jara do podzimu mohutní. Pohled na sedmimetrové zelené závěsy před sklizní dodává klid,“ uvedla Jana Zajíčková.

V okolí Stekníku se i dnes nachází řada chmelnic, část z nich se využívá stejně jako před desítkami let k výzkumným účelům.

Pěstitelé chmele mají novou motivaci

Výstava Jak se češe do věrtele vznikla za podpory ministerstva kultury v rámci oslav vzniku Československé republiky. Trefila se navíc do období, kdy se tuzemským chmelařům začíná dařit. Ještě před pár lety přitom výměra chmelnic v ČR rok od roku klesala, snižoval se i počet pěstitelů.

Díky vyšším průměrným výnosům a zvýšení cen chmele v posledních letech se dostalo jeho pěstování opět do plusu. „Pěstitelé chmele jsou tak motivování k pokračování, a to i přes řadu nástrah, které s sebou tento specializovaný obor nese,“ sdělil Zdeněk Rosa, předseda podniku Chmelařství, družstvo Žatec. To je zpracovatelem velké části české produkce chmele.

Zlepšená situace na trhu s chmelem, kdy mají čeští pěstitelé jistotu odbytu na roky dopředu, přinesla tolik potřebné investice do výsadby nových chmelových porostů, výstavby nových konstrukcí a v neposlední řadě do moderních technologií pro pěstování a sklizeň chmele.

Zájem o český chmel ovlivňuje také rostoucí zájem o české pivo. Ten v posledních letech v ČR doprovází rostoucí počet minipivovarů a vznik zcela nového turistického odvětví pivní turistiky. Například Destinační agentura Dolní Poohří spustila nový zážitkový program s názvem Krušnohorská pivní stezka, která zavede návštěvníky do 17 pivovarů v Sasku a Česku. Mohou si prohlédnout provozy, degustovat nebo vyslechnout přednášky.

Sami pivovarníci si na nedostatek práce rozhodně nestěžují. „Naše kapacita je maximálně vytížená,“ řekl například Ondřej Baštýř, pověřený ředitel Chrámu chmele a piva, jehož minipivovar je v projektu pivní stezky rovněž zapojený.