Pět minut. To je čas, který loni v průměru potřebovala zdravotnická záchranná služba k dojezdu k pacientovi v Lounech. Přijede však sanitka s lékařem nebo „jen" zdravotníkem? I to řeší tamní obyvatelé.

„Slouží tu jeden lékař na směnu, a když někde zasahuje, k dalšímu souběžnému případu vyjíždí už jen zdravotnický personál. Řada občanů to nechápe a stěžuje si, že nepřijel lékař," popsal situaci starosta Loun Radovan Šabata. Rada mu v lednu uložila požádat o rozšíření na dva lékaře na směnu.

Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje (ZZS) ale Louny nic takového nepotřebují. „Je pravda, že okres Louny je rozlohou největší v kraji, byť s nejnižší hustotou obyvatelstva," uvedl ředitel krajské zdravotnické záchranné služby Ilja Deyl. „Proto jsou ovšem v tomto okrese tři výjezdová stanoviště - v Lounech, Žatci a Podbořanech, abychom zajistili dodržení dojezdového času," uvedl MUDr. Ilja Deyl, ředitel ZZS, při návštěvě Loun před několika dny. Podle zákona musí být jednotka z nejbližšího stanoviště na místě do dvaceti minut po ohlášení. Není přitom podstatné, zda jde o rychlou lékařskou pomoc, rychlou zdravotnickou pomoc či dokonce leteckou.

Záchranáři s titulem

MUDr. Ilja Deyl, ředitel krajské ZZS (vlevo), a náměstek Bc. Petr Bureš při jednání na radnici v Lounech. Rozpaky některých občanů nad tím, že k případu přijede sanitka „pouze" se zdravotníkem, považuje Ilja Deyl za zbytečné. „Zdravotníci ve výjezdech jsou záchranáři s vysokoškolským vzděláním. Neodkladná péče v prvních chvílích je prakticky identická s tou, jakou poskytne lékař," říká. Nejvíc při rozhodování operátora záleží na informacích od oznamovatele, který záchranku volá. „Operátor musí podle dialogu vyhodnotit, kterou výjezdovou skupinu vyšle. Zda je opravdu nezbytná přítomnost lékaře. Pokud informace nejsou dostatečně přesné a zdravotníci na místě zjistí, že je situace vážnější či se náhle zhorší, pak dodatečně volají ještě lékaře," vysvětluje ředitel krajské záchranky. Naopak pokud by lékař vyjížděl k méně závažným případům, mohl by v kritické chvíli chybět jinde.

V Lounech je aktuálně ve směně jedna výjezdová skupina s lékařem a dvě se zdravotníky, v Žatci a Podbořanech vždy po jedné od obou. „V případě Loun došlo k posílení v roce 2010, když se rušila nemocnice," připomněl Ilja Deyl. Přímo v Lounech loni zaznamenali 619 výjezdů s průměrným dojezdovým časem 5,10 minut. „Ani jednou to nebylo nad stanovených 20 minut. Ovšem samozřejmě chápu, že pro volajícího člověka v krizové situaci se může i pár minut zdát věčností," upozornil.

Město tedy nyní nemůže s dalším lékařem na záchranku počítat. „Louny jsou v tomto ohledu jedním z nejklidnějších míst. Není faktická potřeba, s ohledem na počet výjezdů a dojezdovou rychlost, stav navyšovat. Naopak v rámci kraje jsou na jednom z prvním míst žebříčku," vzkázal jasně ředitel krajské záchranky. Podle jeho slov by vzhledem k nižšímu počtu obyvatel v rámci celého okresu stačilo i méně jednotek. Pak by ovšem mohl nastat problém právě s dojezdovými časy. Například výrazně menší okresy Ústí nad Labem či Most, ač s vyšším počtem obyvatel, mají jen po jedné výjezdové skupině s lékařem, zatímco okres Louny s 86 tisíci obyvateli má tři. „Pro ilustraci - Praha má trochu jinou rozlohu a počet obyvatel je asi 1,5 milionu. Funguje tam jen čtyři až pět posádek s lékařem. My máme v kraji 838 tisíc obyvatel a 16 posádek s lékařem," upozornil I. Deyl.

Sanitky v Lounech loni najezdily 100 tisíc km

Co na situaci v našem regionu říká statistika za loňský rok? Průměrný počet výjezdů posádky s lékařem byl ve spádové oblasti Loun 3,5 za 24 hodin. Zhruba čtyři hodiny denně jsou tam na výjezdu posádky s lékařem. „Například v Ústí bylo průměrně 7,4 výjezdu za den a také je tam pouze jedna posádka s lékařem," srovnává šéf záchranky. V Žatci zaznamenali, opět za jeden den, průměrně 2,7 výjezdu a v Podbořanech 2,6. „V celém okrese Louny to pak bylo průměrně 4,4 výjezdu rychlé lékařské pomoci za 24 hodin. V rámci zálohování vyjížděl loni dvanáctkrát lékař ze Žatce do Loun, ve dvou případech byl dojezdový čas dvacet minut překročen," dodal Ilja Deyl. Bez zajímavosti není ani údaj, že všechny tři sanitní vozy v Lounech najely v loňském roce dohromady sto tisíc kilometrů.

Velký problém stále představuje zneužívání tísňové linky a záchranky jako takové. Podle statistik je až osm z deseti výjezdů zbytečných. „Běžně nám lidé volají, že mají teplotu… Ale ani takové výzvy nemůžeme odmítnout," krčí rameny šéf ZZS. Na začátku března telefonovala jedna žena z lounské ubytovny dokonce stokrát za jednu noc! Tento případ se prošetřuje. „Volá i na městskou policii, která tam vyjíždí za noc i čtyřikrát, pětkrát. Na místě paní řekne, že pán má nohu z postele, ale on normálně spí, nic víc. Nikdo si ale nemůže vzít na zodpovědnost něco podcenit," dodává starosta Loun Radovan Šabata.

Samostatnou kapitolou je pak narůstající agresivita lidí. Poničení sanitky, jejího vybavení či dokonce napadení zdravotníků ale není problém našeho regionu. „Co se týče Lounska, za poslední dobu si nevybavuji žádný případ, kdy by k tomuto jednání došlo. Máte tu slušnější občany," uzavřel pozitivní zprávou náměstek pro nelékařské profese Petr Bureš.