V okrese Louny ani v celém Ústeckém kraji není jediná záchytka.

Pokud policisté chytí opilou osobu, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, vozí ji na záchytku až do Sokolova na západě Čech.

Eskorty opilců na záchytku nejsou z pohledu policie ničím příjemným, protože na cestu je nutné uvolnit služební vozidlo a policisty, kteří pak mohou chybět jinde. Navíc Sokolov je daleko. Spíše tak opilce umístí do cely předběžného zadržení.

„Policisté ale musí umístění opilého do této cely konzultovat s lékařem, zda tam ten člověk může být umístěn,“ uvedla Jaromíra Střelcová, lounská policejní mluvčí.

Opilé lidi občas řeší i strážníci městských policií v Žatci a Lounech. Pokud opilec dělá nepořádek, dostane pokutu. „V případě, že není příliš opilý, necháme jej na místě. Pokud ano a mohlo by dojít k ohrožení jeho života, voláme lékaře. Ten jej může nechat převézt do nemocnice,“ sdělil Jiří Štorek, ředitel Městské policie v Žatci. „Záchytka ale někde poblíž chybí,“ dodal.

Záchytky chybí v celé zemi

Záchytných stanic není dost v celém Česku. V některých krajích nejsou vůbec, jinde je jedna záchytka pro několik set tisíc obyvatel. Na nezbytnosti existence stanic se ale shodují odborníci z oboru lékařství i soudnictví. Záchytka je jediné zařízení, které je připraveno postarat se o opilého člověka a zároveň ochránit jiné lidi před jeho agresivitou.

Alternativa k záchytkám existuje, ale je problematická. „Místo odvozu na záchytku můžeme nechat opilého dále řádit. To je ale nebezpečné pro všechny kolem i pro opilého samotného,“ řekl Deníku lékař Karel Nešpor.

Pokud někde záchytka chybí, je možné odvézt opilce do cely předběžného zadržení. Policisté na to zase ale nejsou vybaveni. „Odhlédnu-li od urážek veřejného činitele, existuje tu riziko i pro zdraví zadrženého. Opilost totiž často maskuje jiný zdravotní problém. Třeba krvácení do lebeční dutiny po pádu nebo rvačce,“ upozornil Nešpor.

Dalším řešením je odvoz opilého na internu nemocnice. „To ovšem vadí tamním pacientům a pro interní sestru nemusí být snadné zvládnout agresivního opilce,“ vysvětlil Karel Nešpor. V krajích, kde záchytky nejsou, končí opilci v nemocnicích nejčastěji.

Největší problém s opilými je při Dočesné v Žatci

Největší potíže s opilými lidmi jsou pravidelně na konci léta při Dočesné v Žatci. Při slavnostech chmele mají plno práce zdravotníci. Dochází totiž často ke zraněním, na kterých se právě konzumace alkoholu podepisuje.

Například loni zdravotníci opilých lidí na Dočesné ošetřovali několik. Členové Sdružení dobrovolných záchranářů Žatec během Dočesné ošetřili 30 osob, osm z nich bylo převezeno do nemocnice. „Nejčastěji jsme řešili podnapilé osoby, které jsme většinou probudili a předali kamarádům či příbuzným. Silně opilého 18letého mladíka záchranáři k vědomí nepřivedli. Proto byl přijat na sledování na interní JIP v žatecké nemocnici,“ uvedl Slavomil Jurnečka, ředitel sdružení.

V nemocnici skončil také muž, který si přivodil zranění při pádu v opilosti. Na chirurgii zdravotníci převezli také dva pacienty s poraněním hlavy, které byly způsobené fyzickým napadením. I v těchto případech měl na zranění vliv alkohol.