Justice řeší civilní žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem i obžalobu pro lichvu a poškození věřitele při správě cizího majetku. Klíčový by v kauze mohl být verdikt Vrchního soudu v Praze, který se očekává v září.

Zámek v Líčkově a přilehlé hospodářství koupil v roce 1925 malíř Oskar Brázda. V roce 1938 zámek zabrali nacisté, po únoru 1948 komunisté. Vdova po umělci, v současné době 97letá Marie Brázdová, získala památku v roce 1992 v restituci. Zámek s galerií Brázdových obrazů otevřela pro veřejnost. Ovšem několik posledních let je objekt zavřený a chátrá.

Marie Brázdová majitelkou zámku už není. Podle svých slov o něj přišla kvůli přehnané důvěře v dlouholetého známého, který jí měl nabídnout, že zámek od ní koupí a opraví. „Naletěla jsem podvodníkům,“ říká se slzami v očích vdova po slavném malíři. A snaží se památku získat zpět.

Zámek v Líčkově. Ilustrační foto.
Ruští oligarchové? Zámky na Lounsku vlastní Češi, Italové nebo Britové

Události z roku 2009 dodnes řeší soudy. Marie Brázdová tehdy vložila zámek a rozsáhlé pozemky, podle tehdejších znaleckých posudků v celkové hodnotě 52 milionů korun, jako svůj nepeněžitý vklad do akciové společnosti Uyanga. Tu založila se svým dlouholetým známým a tehdy úspěšným podnikatelem Pavlem M. „Smysl založení obchodní společnosti byl, aby bylo možné získat dotaci k rekonstrukci zámku,“ uvedl muž v jedné ze svých výpovědí před soudem. Za majetek vložený do společnosti měla paní Brázdová získat finanční náhradu, měsíční důchod a věcné břemeno doživotního užívání zámku.

Zámek skončil v exekuci

Původně vše běželo dle sjednaných dohod, paní Brázdová obdržela postupně několik milionů korun, připravovala se rekonstrukce památky. Zhruba před deseti lety se ale dosud výnosné podnikání Pavla M. založené mimo jiné na výrobě šperků, těžbě zlata v Mongolsku a převážení uhlí z Mongolska do Číny dostalo do problémů a přestal plnit své závazky vůči paní Brázdové. Své finanční potíže řešil na úkor společnosti Uyanga, jejíž majetek včetně zámku skončil v exekuci.

Začátkem roku 2014 památka na Žatecku změnila vlastníka, za 22,5 milionu korun jej koupila od exekutora společnost Zámek Líčkov. „Naše společnost má záměr, jak přilákat turisty do zámku v Líčkově. Nicméně o tento zámek probíhají soudní spory. Kvůli nemožnosti sehnat do takového právního stavu investory jsme nuceni vyčkat na pravomocná rozhodnutí soudů,“ sdělila jednatelka firmy Soňa Švimberská. Společnost je sice podle údajů z katastru nemovitostí majitelem zámku, nakládat s ním ale kvůli poznámce spornosti a zajištění nemovitosti nemůže.

O dalším osudu památky rozhodnou soudy. V témže roce, kdy společnost Zámek Líčkov objekt koupila, podala Marie Brázdová u Okresního soudu v Lounech žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem. Marie Brázdová v ní uvedla, že vzhledem k pokročilému věku nebyla schopna zcela chápat důsledky svého jednání a nemohla tedy toto prohlášení učinit svobodně, vážně, určitě a srozumitelně.

Zámek v Líčkově
Zámek Líčkov je roky zavřený. Spory o památku řeší soudy

Okresní soud v Lounech tyto a další argumenty neuznal a v roce 2019 žalobu zamítl. „Soud má za prokázané, že žalobkyně si byla plně vědomá, že svým právním úkonem ze dne 10. března 2009 pozbývá vlastnické právo k nemovitostem a že za tento krok má obdržet určitou protihodnotu. Pokud si tedy žalobkyně byla vědomá těchto skutečností, aniž by měla zcela konkrétní představy o fungování akciové společnosti, nelze její právní úkon považovat za neplatný. Současně nemá soud za prokázané, že by žalobkyně nejednala o své svobodné vůli, neboť nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by žalobkyně právní úkon učinila pod nějakým psychickým či fyzickým nátlakem, ani z žádné ze svědeckých výpovědí tento závěr nevyplývá,“ stojí v rozsudku samosoudce Tomáše Machytky.

Marie Brázdová se proti verdiktu odvolala ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten o tom, kdo zámek vlastní, dosud nerozhodl. „Řízení ve věci je přerušeno. Důvodem je vyčkávání na výsledek trestního řízení,“ sdělila asistentka soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Veronika Suchoňová.

Ve hře je i lichva

S civilní žalobou totiž Marie Brázdová podala na Pavla M. trestní oznámení, neboť k převodu nemovitostí měla podle ní svolit na základě předchozího podvodného jednání. Kriminalisté trestní stíhání rozšířili na další dva lidi, trojici státní zástupce obžaloval ze zločinů podvodu a zločinu poškození věřitele. Krajský soud v Ústí nad Labem je ale v plném rozsahu zprostil viny. Po odvolání státního zástupce věc řešil Vrchní soud v Praze, který v březnu 2021 zprošťující rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení do Ústí.

Krajský soud nařídil nová hlavní líčení a po doplnění dokazování letos v lednu tři obžalované odsoudil kvůli trestnému činu lichvy a přečinu poškození věřitele k podmíněným trestům. Státní zástupce i obhájci se odvolali, rozsudek je tak stále nepravomocný. Věc bude v září opět řešit Vrchní soud v Praze.

O co v této linii jde? Podle nepravomocného rozsudku, který má Deník k dispozici, měla po založení společnosti Uyanga za nepeněžitý vklad v podobě zámku získat Marie Brázdová její akcie. Ty jí však Pavel M. jako správce vkladů nepředal, ale ponechal si je. „Čímž Marie Brázdová natrvalo přišla o možnost s nemovitostmi disponovat, přičemž využil věku, nezkušenosti a důvěřivosti poškozené, v té době 82leté, pro kterou se obnova zámku v Líčkově jako památky a galerie děl manžela stala smyslem stáří, a o které s ohledem na dlouholetou rodinnou známost věděl, že jako jednodušší a naivní osobnost s nedostatečným vzděláním pro správu takto rozsáhlého majetku správně neporozumí této transakci a neví, že akcie na majitele k doložení svého vlastnického práva musí fakticky držet,“ stojí v rozsudku krajského soudu.

Z něj vyplývá, že Marie Brázdová z transakcí, při kterých přišla o zámek, pole, chmelnice a další nemovitosti, získala pouze několik milionů korun. Podle verdiktu jí byla způsobena škoda ve výši 35 milionů korun.

Obžaloba také klade Pavlu M. za vinu, že měl společnost Uyanga použít ke krytí svých podnikatelských aktivit a zejména dluhů z nich plynoucích. „Soud má za prokázané, že obžalovaný se bezdůvodně a protiprávně pokusil společnost zavázat k ručení za svůj osobní dluh ve výši 15 milionů korun, přestože k takovému jednání nebyl oprávněn,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Právní kvalifikaci změnil z původního podvodu na lichvu. „Obžalovaný ke svému obohacení zneužil rozumové slabosti a nezkušenosti poškozené, když se hluboko pod cenou zmocnil majetku poškozené za zneužití její stářím vyvolané rozumové slabosti a nezkušenosti. Takové jednání sice nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu pro absenci znaku „uvedení v omyl, využití něčího omylu nebo zamlčení podstatných skutečností“, ale naplňuje znaky trestného činu lichvy, kterého se dopustí ten, kdo „zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru,“ stojí v nepravomocném rozsudku ústeckého krajského soudu.

Ilustrační foto.
Teplo v zimě v Žatci bude. Kotelnu poničenou požárem nahradí záložní zdroj

Jak se s ním vypořádá příští měsíc Vrchní soud v Praze, je těžké předjímat. Od jeho rozhodnutí se pak bude vyvíjet „civilní“ linie tohoto případu, tedy žaloba o určení vlastnictví ke sporným nemovitostem. Tedy komu zámek v Líčkově připadne. „Je nám celé té věci nesmírně líto, je to velké neštěstí pro paní Brázdovou. Byli bychom rádi, aby byl zámek opět přístupný veřejnosti, je to klenot naší obce,“ sdělil Petr Valenta, starosta Liběšic, pod který blízký Líčkov spadá.

Deník se pokoušel kontaktovat s žádostí o vyjádření k aktuálním soudním řízením i Pavla M., což se však nepodařilo.