Chvíle štěstí, oslav, někdy možná i slzy. To všechno už tisíckrát viděl objekt v lounské Poděbradově ulici, dodnes známý jako Zastávka. Nyní je pustý - čeká ho rekonstrukce vnitřních prostor a pak nový život. Parketem budou vířit dámy v róbách a pánové ve slavnostním.

Do domu jsme se zašli podívat; vidět, v jakém stavu je nyní, abychom mohli porovnat, co s ním udělají šikovní dělníci. Město Louny ho totiž koupilo. Místo diskotéky tam budou plesy a další reprezentativní akce.

Žádnou změnu zatím nevykazuje exteriér. Poutače stále zvou na diskotéku Imperium. Ale žádný noční hluk, křičící opilé lidi ani střepy na chodníku tu už od září nenajdete. Lenka Rubešová z radnice, zastupující město nového vlastníka budovy vytahuje svazek klíčů a pouští zvědavce dovnitř.

Všude je plno zrcadel, ale asi půjdou pryč

Vestibul stále opticky rozšiřují velká zrcadla na stěnách, jako ostatně na více místech v domě. Často jsou na nich ještě nápisy, poutající na akční ceny různých nápojů. Koneckonců, dlouhá léta tu fungovala vyhlášená diskotéka Imperium a v podzemí její menší sestřička Ithaka. A ještě před nimi, možná si vzpomenete, podobné zařízení, jen s názvem Oáza. Do povědomí dříve narozených občanů ze širokého okolí ale vešel dům ještě o více let předtím: jako Zastávka to byl vyhlášený podnik, kde se pořádaly rockové i jiné koncerty.

Schodiště se zrcadlovou stěnou v hlavním sále zůstalo. ZatímDnes je hlavní sál po vyklizení zařízení pustý. Zbylo prázdné podium, ze stropu visí kovová lana, zátěžový koberec podivně lepí a všude se válejí drobné odpadky. Jen schody se zrcadlovou stěnou na balkon jsou tu pořád. Zatím. O konkrétních úpravách město ještě definitivně nerozhodlo. Možná schody a stěna zmizí, aby uvolnily prostor pro co největší taneční parket. Živo by na něm mohlo být už příští plesovou sezonu.

Přísálím se dá kolem baru projít až do prostoru někdejších šaten. Tady rozbité stropní dlaždice prozrazují tajemství - nad dodatečně sníženým stropem jsou stále skryty původní lustry. Vypadají zachovale, i když co do krásy jsou poplatné době vzniku. Schody do Ithaky se topí ve tmě, stejně jako celé podzemní prostory. Rozvody elektřiny bude muset prohlédnout odborník. Bar, kdysi zvyklý na permanentní obležení, je pustý jako všechno ostatní. V zadních místnostech ale ještě čekají sedačky a křesla. Nevábná; už k posezení nelákají. Moc parády nenadělají ani umělé popínavé rostliny, omotané pod stropem.

Pizzerie by mohla zůstat

Zato v prvním podlaží je to něco jiného. Bývala tu - a vlastně pořád ještě je - pizzerie. Čisto, „aktuální" nabídka, jídelní lístky čekají na ruce vyhladovělých hostů. Jako by všichni odešli teprve včera. Stačilo by zatopit v peci a návštěvníci se v podstatě mohou hrnout. Ani přichystaného dětského koutku se netřeba ostýchat. „Pizzerie by se sem mohla vrátit, stejně jako zavedená hospoda do přízemí," naznačuje Lenka Rubešová.

K plnému zprovoznění celého objektu zbývá ale ještě dlouhá cesta. Město objekt odkoupilo v září, kdy také naposledy zaduněly diskotékové skladby. Nyní se chystají nejdůležitější úpravy - rozšíření hlavního sálu a položení nové podlahy, vzniknout mají také zbrusu nové šatny. O využití dalších prostor ještě není rozhodnuto. „Máme ve městě například taneční školu, která by potřebovala prostory, nebo spoustu hudebníků a skupin, kteří nemají kde zkoušet," naznačil již dříve Radovan Šabata, starosta Loun.

Do vzniku místa pro pořádání plesů a podobných akcí město investuje necelých 11 milionů jako kupní cenu; již zmíněné nutné úpravy mají podle odhadů spolknout dalších 3,7 milionu korun. I tak to ale vyjde levněji, než odkup Domu kultury, který má soukromý vlastník, a zejména jeho rekonstrukce, která by byla enormně drahá.