Neobvykle ostrá debata kvůli soužití s Romy se odehrála na poslední schůzi žateckých zastupitelů. Odstartovaly ji stížnosti obyvatel města na chování nepřizpůsobivých lidí, o problému se bez žádného závěru debatovalo asi hodinu.

„Mám v Obloukové ulici dva domy, v jednom bydlím. Už mi tam vandalové čtyřikrát poškodili fasádu. Teď se tam stěhují další nepřizpůsobiví obyvatelé, z místa se stává ghetto," řekl zastupitelům žatecký podnikatel Josef Milko. Na chování nepřizpůsobivých obyvatel, hlavně Romů, si stěžovali na schůzi i obyvatelé Příkré ulice. Podle nich se tam do nájemního domu nastěhovala řada problémových obyvatel, kteří svým chováním terorizují své okolí a „starousedlíky". „Děti nechodí do školy, dospělí nechodí do zaměstnání. Válí se doma. Dělají akorát bordel. Proč to nikdo neřeší?" ptali se lidé z Příkré ulice zastupitelů.

Policie pomůže jen na chvíli

Policisté v místě několikrát byli, problém nevyřešili. „Když policisty zavoláme, přijedou. Situace se zklidní jen na chvíli. Jakmile odjedou, vše se brzy vrátí do starých kolejí," říkají naštvaní lidé.

„Na některých místech v Žatci jsme kvůli takovýmto lidem zintenzivněli kontroly. Například na Kruhovém nebo Chelčického náměstí. Situací v Příkré ulici se budeme zabývat na koordinační poradě s Policí ČR," slíbil jim Zdeněk Kubiska, ředitel Městské policie v Žatci.

Příjemci dávek už pracovat nemusí

Město moc pák na takovéto problémové lidi nemá, slyšeli lidé z postižených lokalit na jednání zastupitelů. „Dobrým nástrojem byl institut veřejné služby, který nutil nezaměstnané z těchto řad alespoň částečně pracovat. Bohužel loni byl zrušen, nový model zatím neexistuje," řekla starostka Zdeňka Hamousová.

Velký problém s nepřizpůsobivými lidmi nastává hlavně v místech, kde nějaký podnikavec koupí více bytů a pronajme jim je. Majitel bytu pak dostává peníze, které stát prostřednictvím úřadů práce vyplácí sociálně slabým formou dávek na bydlení. „Je to byznys, který vynáší. A je to problém," řekl zastupitelům Petr Antoni, vedoucí sociálního odboru žatecké radnice. „I když stát neplatí úplně celé náklady na bydlení, přispívá vysokými částkami. Na druhou stranu tito lidé mnohdy platí strašně vysoké nájemné, a to i 15 až 20 tisíc korun. Často za byty, které tomu vůbec neodpovídají. A tito lidé tak za bydlení utrácejí i další dávky, které dostávají, třeba příspěvky na jídlo. Pak se v těchto skupinách často objevuje v lepším případě práce načerno, v tom horším kriminalita," popsal. „Toto musí stát řešit," dodal.

Problémy s neplatiči, kteří jsou často z řad těchto tzv. nepřizpůsobivých skupin, má i žatecká městská nemocnice. „Lidé nám dluží dva a půl milionu korun jako spoluúčast na zdravotním pojištění. Navíc, pokud lidé berou dávky hmotné nouze, nemusí hradit regulační poplatky. Kdyby tito lidé platili, naše nemocnice by ve ztrátě nebyla," řekl zastupitelům Čestmír Novák, ředitel žatecké nemocnice.