„Od začátku války na Ukrajině zažívá armáda ČR nepřetržitý zvýšený zájem občanů o bezpečnostní problematiku, počet uchazečů o institut aktivní zálohy roste,“ říká v rozhovoru pro Deník. V něm popisuje, kolik peněz si „záložáci“ mohou vydělat, kolik jich chce mít česká armáda v budoucnu a co by dělali za války.

Kolik vojáků v aktivní záloze máte?
Jeden z úkolů Krajského vojenského velitelství Ústí nad Labem patří vést evidenci vojáků v záloze s trvalým pobytem v Ústeckém kraji. V této evidenci máme přibližně tři sta dvacet vojáků v aktivní záloze, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti dle branného zákona. Pro teritoriální jednotku Ústeckého kraje je jich zhruba sto čtyřicet. Ti slouží v pěší rotě Krajského vojenského velitelství v Ústí nad Labem, ale máme i jednotlivá služební místa v rámci struktury krajského vojenského velitelství. Například v oddělení odvodního řízení.

Před pár dny proběhlo ve vojenském prostoru Hradiště v Doupovských horách cvičení roty, kolik se ho zúčastnilo „záložáků“?
Nastoupilo 95 vojáků v aktivní záloze.

Lenka Jonáková z Černčic u Loun je od loňského podzimu členkou aktivních záloh ozbrojených sil ČR. Před pár dny byla na svém prvním vojenském cvičení na Doupově.
Do války bych šla radši já, než aby musel syn, říká záložačka Lenka z Lounska

Personálně by se měla navýšit jak profesionální část české armády, tak i její zálohy. Kolik by mělo být v Ústeckém kraji podle tohoto záměru aktivních záloh?
V koncepci výstavby Armády ČR je počítáno s personálním růstem vojáků v aktivní záloze do deseti tisíc k roku 2030. Když to vydělíme počtem krajů, tak dojdeme k možnému navýšení k sedmi stům vojáků v aktivní záloze v evidenci každého krajského vojenského velitelství.

To je dost velký nárůst. Myslíte, že tolik lidí seženete?
Domnívám se, že ano. Zájem o vstup do aktivních záloh v současné době je vyšší, než bylo v minulých letech. Je to dáno nejen zhoršenou bezpečnostní situací, ale rovněž i díky motivačním faktorům. Hodně pro to ministerstvo obrany udělalo, zejména novelizovalo zákon o službě vojáků v záloze.

Přibližte prosím nové motivační faktory.
Je to celý soubor finančního odměňování vojáků v aktivní záloze. Nově vyplácíme například stabilizační příspěvek dva tisíce korun za měsíc. Vyplácíme náborový příspěvek, když se muž nebo žena přihlásí do aktivních záloh, může získat až 30 tisíc ročně. To znamená, když podepíše smlouvu na dva nebo pět let, tak může dostat 60 až 150 tisíc náborový příspěvek. Stabilizační je 24 tisíc ročně. Došlo také k navýšení roční odměny na základě výsledku služebního hodnocení, a to až o devět tisíc korun ročně. Když si to spočítáte dohromady, myslím, že z finančního hlediska to není špatné.

Útok ozbrojených pachatelů s velkým počtem zraněných a usmrcených osob. Takový byl námět cvičení, které proběhlo dnes, ve čtvrtek 16. května, dopoledne v Základní škole v Černčicích na Lounsku.
Střelba ve škole na Lounsku. Policisté, hasiči i učitelé cvičili, jak reagovat

Platí se aktivním zálohám cvičení, kterých se zúčastní?
Ano. Platí se služné podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je dotyčný služebně zařazen, ve výši odpovídajícímu tarifu vojáka z povolání. Například u svobodníka je to zhruba 30 tisíc korun, u rotmistra 40 tisíc. Je to ale pochopitelně úměrné podle počtu odsloužených dnů na vojenském cvičení v tom daném měsíci. Navíc vojákovi v aktivní záloze, který vykonal v kalendářním roce vojenskou činnou službu v celkovém rozsahu alespoň 14 dnů nebo službu v operačním nasazení, náleží odměna ve výši 18 tisíc korun. Existuje i motivační odměna pro studenty ve výši šest tisíc.

Takže ta finanční stránka je poměrně zajímavá.
Ano, myslím, že teď už je i finanční stránka služby v aktivní záloze velice zajímavá.

To je finanční stránka věci. Pak je otázkou, zda jsou ochotni pustit na cvičení své lidi zaměstnavatelé.
Zaměstnavatelé si mohou požádat o finanční kompenzace. V případě plánovaného vojenského cvičení nebo plánované služby v operačním nasazení mají nárok na finanční podporu ve výši dvou třetin průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Pokud se jedná o neplánované vojenské cvičení mají nárok na podporu ve výši celé průměrné mzdy.

Mezi východní částí Loun a Cítoliby začala výstavba lávky přes dálnici D7 Praha – Chomutov.
Mezi Louny a Cítoliby začala stavba lávky nad dálnicí. Začne sloužit ještě letos

Narážíte přesto s uvolňováním lidí na cvičení u zaměstnavatelů na problémy?
Někteří vojáci se omlouvají ze cvičení z důvodu pracovního vytížení. V případě že se jedná o vojáka na nižším služebním místě, není to až takový problém jako u vojáků zařazených na velitelských funkcích, kteří pak při výcviku citelně chybí. Přesto mohu říci, že oproti předešlým letům i zaměstnavatelé zřejmě pochopili potřebu a význam institutu aktivní zálohy a snaží se o maximální vstřícnost při uvolňování svých zaměstnanců na vojenská cvičení.

Co musí člověk splňovat, abyste ho přijali do aktivních záloh?
Podmínky pro přijetí jsou stanovené zákonem. Samozřejmě musí uchazeči projít zejména po zdravotní stránce, posíláme je do vojenských nemocnic, procházejí celou komplexní prohlídkou. Je to v podstatě stejné jako u vojáka z povolání. Podmínkou je, že žadatel o vstup do aktivní zálohy musí být občanem České republiky a musí mu být minimálně 18 a maximálně 60 let. Existují ale výjimky, je možné sloužit i ve vyšším věku, pokud si voják v aktivní záloze před dosažením zmíněné hranice prodlouží závazek na další roky. Ověřujeme trestní bezúhonnost a zájemce podává čestné prohlášení, že nesympatizuje s extrémisty nebo nějakým podobným hnutím.

Polní cesta kolem Stroupče a Přívlak se promění v cyklostezku s novým povrchem. Naváže na úseky s asfaltovými, které postavily město Žatec a u Stranné obec Březno na Chomutovsku.
Kraj začne s cyklostezkou u Stroupče letos. Další chce stavět město Žatec

K čemu jsou aktivní zálohy Ústeckého kraje předurčené?
Teritoriální jednotka je koncipována jako pěší. Hlavní náplní její práce je za stavu ohrožení státu ochrana objektů kritické infrastruktury. Na to je připravujeme, na to je cvičíme. V míru mohou plnit úkoly k zajištění podpory spojeneckých vojsk na území ČR nebo k zajišťování vnitřní bezpečnosti ČR pro integrovaný záchranný systém. Nedávno došlo například k nasazení vojáků v aktivní záloze při znovuzavedení dočasné ochrany státní hranice.

Pokud by šla Česká republika do války, tak by aktivní zálohy nedoplňovaly bojové jednotky na frontě, ale působily by v týlu?
Nemáme jenom aktivní zálohy tzv. teritoriální, ale máme i vojáky v aktivní záloze v rámci jednotlivých bojových útvarů. Takže tito vojáci by byli v případném válečném konfliktu nasazeni spolu s bojovými útvary. Například 41. mechanizovaný prapor v Žatci má svou rotu záloh, ta spadá pod velitelství pozemních sil. V rámci teritoriálních aktivních záloh máme pěší rotu v každém kraji, které spadají pod jednotlivá krajská vojenská velitelství a ta pod Velitelství teritoriálních sil v Táboře. V budoucnu počítáme, v souvislosti s navýšením počtu vojáků u teritoriálních záloh, v každém kraji s praporem.