„Odkrýváme hroby zaniklého hřbitova kolem kostela svatého Mikuláše, který stával pod domem, kde je dnes chovatelský areál. Kostel je písemnými prameny doložen už v polovině 14. století, zrušen byl v roce 1830,“ sdělil Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

„Zatím jsme odkryli 24 hrobů, velkou část z nich tvoří dětské. Dostali jsme se do části hřbitova, kde se pohřbívaly děti. Jsou tady hroby od novorozenců až po náctileté,“ dodal. O žádné hromadné úmrtí dětí v nějakém krátkém časovém úseku žatecké historie prý ale nejde. „Hroby jsou v různých vrstvách, tedy děti byly pohřbené v různém čase. Je to oddíl hřbitova, kam se děti pohřbívaly, což je pro tehdejší hřbitovy typické, děti se pohřbívaly v oddělené části,“ přiblížil archeolog.

Přesnější dataci jednoho z hrobů umožnil další nález. „Zatím máme přesněji datovaný jediný hrob, byla v něm mince z poloviny sedmnáctého století. Našli jsme také medailonek ze sedmnáctého nebo osmnáctého století. Předpokládáme, že jsou tady hroby z doby od 14. do 19. století, kdy se tady pohřbívalo,“ přiblížil Vojtěch Peksa. Tehdy se kvůli nedostatku místa nebožtíci ukládali postupně ve vrstvách, dá se tedy hovořit o etážovém pohřebišti.

Kromě lidských ostatků a zbytků rakví archeologové v místě našli také úlomky keramiky ze starší doby. „Nejstarší nálezy máme z devátého století. V místě se nacházelo předpolí žateckého raně středověkého hradiště,“ přiblížil archeolog.

Kostel svatého Mikuláše s hřbitovem byl jedním z několika, které se nacházely přímo u hradebního pásma středověkého Žatce. V polovině 19. století prošla tato část města velkými změnami. Kostel svatého Mikuláše byl zrušen, městské opevnění odstraněno a v místě vyrostla zástavba většinou chmelařských objektů a vznikly nové ulice. Dnes je tato část známá jako Pražské předměstí, je městskou památkovou zónou. Od loňska je spolu s dalšími částmi Žatce a okolní chmelařskou krajinou na seznamu světových památek UNESCO.

Archeologové o přítomnosti hřbitova věděli. Poprvé jej zkoumal tým pod vedením Petra Čecha při pokládce teplovodu ve spodní části ulice Volyňských Čechů před zhruba dvaceti lety. Tehdy se pohybovali v rýze zhruba metr a půl široké, dnešní výzkum je plošně o něco větší. Nálezy zamíří do depozitáře Regionálního muzea v Žatci.

Rekonstrukci ulice Volyňských Čechů zahájilo město po etapách loni, práce v poslední části skončí letos na jaře. Archeologické nálezy přinesly zemní práce i loni, a to u křižovatky s ulicí Karla IV. „Zhruba polovina šířky vozovky byla už dříve zcela zničena výkopy inženýrských sítí. Na protilehlé straně se však po odbagrování povrchu ulice objevil pás dochovaného původního terénu s archeologickými objekty. Nejstarší lze datovat podle nalezené keramiky ještě do doby existence přemyslovského hradiště. Šlo o potravinářskou pec a zásobní jámu na uskladnění obilí,“ popsal nedávno Petr Holodňák, který jako archeolog místního muzea výzkum v místě vedl.

V době vzniku města bylo i jižní neopevněné předměstí obsazováno obytnou zástavbou i hospodářskými a výrobními objekty. „Existenci jedné dílny, kde docházelo ke zpracování železa, dokládá jáma s početným výskytem železářské strusky. Zlomky nádob datují její funkci do druhé poloviny 13. století. V nevelké vzdálenosti se pak podařilo prozkoumat část obydlí z poloviny 14. století,“ uvedl Petr Holodňák.

Další výzkum archeologů v této části ulice Volyňských Čechů odhalil několik pecí, z nichž se dochovaly pouze spodní části s tzv. předpecní jámou. „Ta umožňovala obsluhu pece a topení. Podle velikosti přinejmenším dvě z nich sloužily k pečení chleba a dalších pekařských výrobků. Datovat je můžeme do 14. století, stejně tak jako kruhový objekt, jehož stěny byly pečlivě obezděny říčními valouny a vymazány jílem. Původně se mělo za to, že jde o studnu. Ale vzhledem k poměrně malé hloubce se jednalo spíše o cisternu či podobné zařízení,“ přiblížil Petr Holodňák.

Při vyústění Nákladní ulice do ulice Karla IV. archeologové nalezli dvě jámy vyplněné nadrcenými zlomky novověké keramiky. Šlo o výrobní odpad z početných hrnčířských dílen, které se kumulovaly právě v této části města a v prostoru dnešního Nerudova náměstí. „V městské kronice z počátku 19. století se hovoří v Žatci celkem o třiceti hrnčířích. V jejich dílnách vznikalo nejen keramické nádobí pro domácnost, ale i kachle ke stavbě kamen. Proto se horní část dnešní Nákladní ulice ještě počátkem 20. století objevuje v adresářích pod názvem Hrnčířská (Töpfergasse),“ připomněl Petr Holodňák.

Mohlo by vás zajímat: Mezi Louny a Cítoliby začala stavba lávky nad dálnicí. Začne sloužit ještě letos

Mezi Louny a Cítoliby začala výstavba lávky přes dálnici. | Video: Deník/Petr Kinšt