„V pekařství začínám v jednu ráno, končíme dopoledne. Tahle jedeme od pondělí do pátku. I když musím kvůli živému kvásku do pekařství i v sobotu a neděli, mám čas na to, abych se o víkendu staral o Banana klub. Jeho otevření je spíš ale odpovědí na to, co se mi v centru Žatce nelíbilo, co mi chybělo,“ říká Miroslav Kroupa.

Věří, že Banana klub přispěje k řešení dlouholetého problému města, k oživení historického jádra. „Banán“ je jediným nočním podnikem na náměstí, otevřeno má v pátek a sobotu od 16 do 4 hodin. V provozu je od konce léta, hosté si tam cestu rychle našli. „Návštěvníků chodí hodně, převážně věková skupina třicet let a starší. Někdy je hodně plno, zavedli jsme prostřednictvím webu rezervační systém u stolů,“ popisuje. Součástí podniku je i malý taneční plácek, záleží na náladě a chuti hostů, zda zábavu doplní i malá diskotéka.

Miroslav Kroupa celý svůj profesní život pracuje v potravinářství, převážně pekařství. I tak má, jak říká, ke gastronomii daleko. „Chtěl jsem ale ukázat, že gastronomie v takovém podniku, jako je náš, může vypadat jinak, než v podobě zmrazeného předsmaženého jídla od dodavatele a friťáku,“ říká. V nabídce podniku jsou jídla často doplněná produkcí rodinného Pekařství u Kroupů.

Střední a starší generace obyvatel Žatce a okolí pamatuje časy rockového klubu Banán. Ten se nacházel v domě o několik desítek metrů dál. „Název našeho podniku Banana klub je taková malá provokace k historii, ale nemáme s původním Banánem nic společného. Jedním z důvodů, proč zrovna Banán, je také mé rodinné tetování, jehož součástí je opice. A ty jedí banány,“ popisuje Miroslav Kroupa.

Podnik vznikl v domě, kde před přestěhováním naproti přes náměstí provozoval Kamarád Lorm svou Kavárnu s duší. Majitelem domu je Kamil Trčálek, nájemce Miroslav Kroupa střádá plány na využití poměrně rozsáhlých sklepních prostor kolem domu. „Příští rok na jaře bych chtěl podnik rozšířit o čtyři sklepy, které k domu přiléhají. V místnostech počítáme s koncerty a žánrovými hudebními festiválky, ale také se společenskými a firemními akcemi. Jsme blízko radnice, mohl by je využívat i městský úřad,“ přibližuje za barem, jehož podobu si navrhl sám. Součástí jsou stará dubová prkna, u stolků je decentní, individuální osvětlení.

Chtěl se vrátit k pekařině

A jak jde časově skloubit práce pekaře a provozovatele víkendového nočního podniku? „Jde to. Dokonce jsme byli nedávno týden na dovolené,“ směje se.

Původem Mostečan, 52letý Miroslav Kroupa, se vyučil pekařem. V tomto oboru pracuje od roku 1986. S německým obchodním partnerem provozoval pekařství na severu Kypru a pak na jihu Turecka. Pracoval v několika zahraničních společnostech v potravinářském oboru, díky tomu navštívil řadu zemí Evropy. V Mostě pak provozoval pekařství. „Rozrostlo se to, nakonec jsem zaměstnával za tu celou dobu tři sta lidí. Byly to ale samé stresy, řešil jsem pořád nějaké problémy, často chyby druhých. To mě nebavilo, chtěl jsem se vrátit k samotné pekařině,“ vzpomíná.

Když se uvolnila prodejna v Žatci na rohu Tyršovy ulice a Kruhového náměstí, kam dodávali pečivo, rozhodl se pro změnu. Provozovnu si pronajal a otevřel v ní rodinné pekařství. „Já peču, žena prodává, bez stresu, pohoda,“ říká. K jeho koníčkům patří rybařina, zaměřil se na lov velkých kaprů. Tedy pokud si na najde čas.

Krize spojená s prudkým růstem cen se nevyhnula ani žateckému rodinnému pekařství, nedávno zdražovali o deset procent. „Spíš než dražší suroviny se nás dotklo zdražení energií,“ popisuje Miroslav Kroupa.

Město Žatec nedávno vstoupilo na seznam světového dědictví UNESCO. „Uvidíme, co to přinese konkrétně nám. V pekařství nějakou změnu nečekám, máme otevřeno ráno a dopoledne. Ale centru města by to mohlo pomoci, možná dorazí nějací turisté i k nám do Banánu,“ přemítá.