Město Žatec plánuje stěhování svého sběrného dvora do areálu kotelny v Perči. Zároveň tam chce postavit kompostárnu, kde by se likvidoval biologicky rozložitelný odpad. Zatímco stěhování sběrného dvora se nesetkalo s kritikou, stavba kompostárny ano.

Obavy panují ze živočišných odpadů

Nesouhlasí s ní někteří představitelé města a ani část obyvatel sídliště Jih. Ta se obává, že je bude obtěžovat zápach z kompostárny. V tomto duchu se také na vchodech panelových domů na sídlišti objevily v minulých dnech letáky. Lidé vyjádřili obavy, aby se do kompostárny nevozily třeba i živočišné odpady nebo průmyslové kaly.

„Nic takového se neplánuje. Na žateckou kompostárnu by se vozil jen biologicky rozložitelný odpad z domácností, který lidé vhodí do hnědých kontejnerů. A také odpad z města, jako například posekaná tráva nebo spadané listí z parků. Žádný živočišný odpad," vysvětlil Tomáš Trávníček, vedoucího stavebního úřadu v Žatci. Dopady zápachu z kompostárny by měla řešit rozptylová studie, kterou nechá město zpracovat v rámci povolovacího procesu.

Zastupitelé upozorňují na vysoké náklady

Další argument proti kompostárně jsou vysoké pořizovací a později provozní náklady. „Je třeba to velmi pečlivě spočítat, aby se kompostárna nestala do budoucna velkou finanční zátěží pro město," říká například zastupitel Aleš Jelínek.

V podobném duchu se vyjadřuje i zastupitel Jaroslav Hladký. „Je třeba, aby to mělo ekonomický smysl. Dobré by bylo, kdyby v tom několik měst v okolí spolupracovalo a postavilo jednu kompostárnu pro všechny," vyplynulo z jeho slov.

Jak funguje kompostárna?

Město Žatec ročně vyprodukuje 900 tun odpadů z parků nebo při sekání trávy, další bioodpad je z kuchyní žateckých domácnosti a zahrádkáři. Kompostárna má mít kapacitu 1500 tun.

Musíme to vyřešit, říká starostka

„Je třeba si uvědomit, že město nakládání s bioodpady dlouhodobě vyřešené nemá. Musíme to nějak vyřešit," upozornila starostka Zdeňka Hamousová.

V Česku platí nová legislativa, která v nejbližších letech podstatně omezí možnosti ukládání komunálních odpadů na skládku. Chce přinutit města, aby zajistila jejich ještě větší třídění. Jednou z možností je větší třídění bioodpadů, jejichž podstatná část z domácností stále končí na skládkách. Kompostárna jej přitom dokáže zpracovat na dále použitelný materiál – kompost.
Náklady na její výstavbu a provoz jsou ale velké – výstavba v řádech desítek milionů, roční provozní náklady v řádech milionů.

Louny za odvoz bioodpadu zaplatí

Například ve zhruba stejně velkých Lounech se rozhodli, že kompostárnu stavět nebudou a za likvidaci bioodpadu budou v dalších letech platit externí firmě.

Město Žatec zároveň se stavbou kompostárny a přestěhováním sběrného dvora plánuje i projekt s názvem Intenzifikace, obnova a modernizace sběrné sítě vytříděných složek odpadů v Žatci. Ten počítá mimo jiné se sedmi podzemními kontejnery a s nákupem 1100 nádob na tříděný odpad, které se mají objevit po městě. Mimo jiné bude k dispozici víc hnědých kontejnerů na biologický odpad, což má lidem usnadnit jeho třídění.

Město dá 315 tisíc korun na projekt

Zastupitelé v Žatci v této souvislosti uvolnili 315 tisíc korun na projektovou dokumentaci, která má výstavbu sběrného dvora, kompostárny a nové kontejnery po městě řešit. Má být základem pro žádost města o dotaci, která by pokryla podstatnou část nákladů. Projekt bude zpracován tak, aby bylo možné realizovat jeho části samostatně.