„Můžeme je bez nadsázky považovat za hrdiny, bez jejich solidarity, odvahy a ochoty bychom mohli jen stěží plnit naše poslání a pomáhat těžce nemocným,“ uvedl ředitel Českého národního registru dárců dřeně Daniel Pagáč v pražském Obecním domě, kde oba zmínění muži nedávno převzali ocenění.

Součástí galavečera bylo také výjimečné setkání vyléčené pacientky po transplantaci se svým dárcem. Renata Horáková z Prahy se poznala s Romanem Jáně z Uherského Ostrohu. Bez Romana by si paní Renata nepochovala svoje první vnouče a nesplnil by se jí tak její veliký sen.

„Možná se to také někdy dozvím, komu jsem pomohl. Zajímalo by mě to. Vím jen, že to byl muž,“ sdělil Rudolf Perger. Absolvent žateckého gymnázia od nového školního roku nastoupí do třetího ročníku Univerzity obrany v Brně. A právě při vstupu do Armády ČR se o možnosti darovat kostní dřeň dozvěděl. „Tehdy mě zapsali do registru dárců, vhodný příjemce se objevil loni. Na odběru jsem byl v nemocnici v Plzni,“ popsal 21letý mladý muž.

Stejně jako Martin Votava. I on byl v registru dárců delší dobu, na odběru byl také loni v Plzni. „Přibližně před pěti lety jsem slyšel v rádiu, že shánějí dárce. Řekl jsem si, že do toho půjdu. Vhodný příjemce se objevil až loni,“ popsal 29letý řidič kamionu. Také on neví, komu pomohl. „Vím jen, že to je pacient z Evropy. Někdy bych se chtěl ale dozvědět víc,“ řekl. Dřív chodil pravidelně darovat krevní plazmu, teď na to prý už nemá čas.

Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk není jiná možnost záchrany života než transplantace kostní dřeně. Dárcem mohou být lidé ve věku 18 až 35 let s dobrým zdravotním stavem, kteří neprodělali žádné závažné onemocnění v minulosti. V Česku je zhruba sto tisíc registrovaných dárců kostní dřeně, ve světě jich je přes čtyřicet milionů. „Pro každého čtvrtého pacienta se bohužel vhodný dárce nenajde, z tohoto důvodu je potřeba stále navyšovat počet potencionálních dárců v registru,“ uvádí Český národní registr dárců dřeně. Úspěšnost transplantace u dospělých pacientů se pohybuje mezi 60 až 80 procenty, u dětí je až devadesátiprocentní.

Tři čtvrtiny dárců není příbuzných s pacientem, z důvodů ochrany obou stran je vzájemná identita nepříbuzného dárce a příjemce jeho transplantátu přísně utajena. „Setkání se ale obecně nedoporučuje ani později. Vztahy mezi lidmi i různé životní situace jsou složité a mohou se v průběhu doby měnit. Dodržení anonymity tak bezpečně chrání obě strany před nepředvídatelnou zátěží,“ upozorňuje Český národní registr dárců dřeně s tím, že osobní seznámení pacienta s nepříbuzným dárcem se povolují stále jen výjimečně. Za předpokladu, že si to obě strany výslovně přejí, nikdy však ne dříve než za několik let od výkonu, kdy na žádné straně nemohou hrozit nejmenší komplikace.