„Karel Heidenreich přivedl celé generace dětí ke sportu, naučil je lásce k pohybu a určitému životnímu stylu,“ připomněla starostka Zdeňka Hamousová.

Hadrák, jinak mu několik generací žateckých studentů neřeklo, přivedl ke sportu také Rudolfa Trubače z Bíliny, který je dlouholetým trenérem tamního úspěšného atletického klubu a celostátním rozhodčím. „U nás v rodině se nesportovalo, neměl jsem k tomu žádné předpoklady. Vzpomínám, že mi na žateckém gymnáziu řekl, že takové embryo jako jsem já, už tady dlouho neměl. Na to jsem odpověděl, že ukážu, kdo je tady embryo,“ vzpomněl Rudolf Trubač na desítky let starou historku. Začal běhat, hrát basketbal, díky Hadrákovi se mu atletika a vůbec sport staly celoživotním koníčkem. „Když mi bylo čtyřicet let, běžela se v parku Velká Žatecká. Doběhl jsem v kategorii veteránů druhý. Tehdy mi řekl: Rudo, už toho můžeš nechat. Já odpověděl: pane profesore, já nemůžu, pro mě je běh droga. On na to, abych mu neříkal profesore, že je Karel. Potykali jsme si. Týden na to bohužel zemřel,“ přiblížil Rudolf Trubač své poslední setkání s Karlem Heidenreichem před 21 lety.

Zdena Kovářová ze Žatce je rovněž sportovkyní tělem i duší, dlouhá léta byla učitelkou tělocviku na základních školách v Žatci, Postoloprtech a Lounech. I na ni měl Hadrák velký vliv, na žateckém gymnáziu byl na začátku šedesátých let jejím třídním učitelem. „Bral nás na výlety, jezdili jsme lyžovat, na vodu. Díky němu se kolektiv studentů v naší třídě utužil tak, že se po těch dlouhých letech pořád setkáváme,“ řekla. Vzpomínek na Hadráka má plno. „Na školní chmelové brigádě ve Stekníku u Žatce nás ubytovali v jakémsi kurníku, přivezli nám slámu, abychom si připravili slamníky, na kterých budeme spát. Profesor Heidenreich řekl, tady budou spát holky, tady kluci, já si dám postel mezi vás a opovažte se mě v noci někdo překročit,“ vzpomněla.

Nalezené kostry a hroby u Chlumčan.
Kostry, neobvyklé hroby. Vykopávky na stavbě dálnice u Loun přiblížily pravěk

Karel Heidenreich se narodil 11. dubna 1931 v Lubenci na Podbořansku. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, učit začal v roce 1952. Od roku 1957 působil na Gymnáziu Žatec, vyučoval hlavně zeměpis a tělocvik. Zemřel náhle 1. března 2001.

Návrh na pojmenování stadionu a umístění pamětní desky vzešel od absolventů žateckého gymnázia. „Obecně nemůže být pochyb o jeho zásluhách na rozvoji sportu ve městě a na založení a vybudování stadionu. Deskou vyjadřujeme úctu pedagogovi a sportovní osobnosti Žatce,“ vysvětlil za žatecké absolventy Petr Šimáček. Stadion Mládí je v majetku města od roku 1982, v letech 2010 a 2011 proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce do současné podoby. Využívají ho tamní atletické a další sportovní oddíly i školy v okolí.