Za pár dní mělo být jasné, zda na prestižním seznamu památek UNESCO přibude další české město. Na zasedání příslušného výboru světového dědictví v ruské Kazani v polovině června se čekalo rozhodnutí o kandidatuře chmelařského Žatce, město a jeho okolní krajina mají na zápis slušnou šanci. Budou si muset ale počkat. Kvůli ruské agresi na Ukrajinu je zasedání zrušené. Kde a hlavně kdy proběhne, není jasné.

„Situace na Ukrajině změnila plány, zasedání je odloženo na neurčito. Jsou informace, že by mohlo proběhnout jinde letos na podzim nebo online formou jako v dobách covidu, ale nevíme. Třetí možností je, že zasedání proběhne až za rok v červnu 2023,“ popsal Jaroslav Špička, žatecký místostarosta a manažer skupiny, jež má přípravu vstupu Žatce do UNESCO na starosti. „Bohužel, co jsme v brzké době očekávali, řeknu to optimisticky, zápis Žatce do UNESCO, tak to neproběhne,“ dodal.

Myšlenka na zápis Žatce na seznam světového dědictví UNESCO díky chmelařské historii města vznikla před dvaceti lety. Po letech příprav o to ČR poprvé usilovala v roce 2018, výbor mezinárodní organizace na zasedání v Bahrajnu rozhodnutí odložil a doporučil nominaci rozšířit o „příběh“ chmele. Vyřadil se areál bývalého Dreherova pivovaru v Žatci, naopak přibyla okolní krajina s chmelnicemi včetně vesnice Stekník.

Žatci čekání na verdikt, zda bude, nebo nebude v UNESCO, podle Špičky žádné komplikace nepřináší. „Naše práce zápisem či nezápisem neskončí. I v této fázi, kdy čekáme na verdikt, pracujeme dál,“ ujistil. Tři pracovní skupiny spojené se vstupem města do UNESCO se pravidelně scházejí.

„Jejich členové připravují akce a materiály v oblasti edukace, propagace a prezentace a péče o chmelařské objekty. Ve spolupráci se žateckou ZŠ Petra Bezruče připravuje edukační komise pracovní listy a další vzdělávací projekty na téma UNESCO a chmelařská historie Žatce. Členové skupiny pro propagaci zpracovávají koncepci turistického ruchu města a jeho okolí a skupina pro chmelařské objekty chystá metodiku péče o chmelařské sklady,“ přiblížila Olga Bukovičová z odboru rozvoje žatecké radnice.

Město díky tomu, že je řadu let na seznamu kandidátů UNESCO, získalo ve formě různých dotací zhruba čtvrt miliardy korun. Peníze šly na rekonstrukci budovy městské knihovny, radnice, synagogy, Mederova domu a domu na Žižkově náměstí, kde vzniklo muzeum pivovarnictví. Menší dotace půjdou na letošní zpracování interaktivní mapy území Žatecka a na vědecký průzkum všech komínů chmelařských staveb ve městě.

Česko má na seznamu světového kulturního dědictví 16 památek. Například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče, Kutné Hory, zámky v Litomyšli nebo Kroměříži či Hornickou krajinu Erzgebirge/Krušnohoří. Jako poslední UNESCO na seznam loni zapsalo lázeňská města Evropy včetně Františkových Lázní, Karlových Varů a Mariánských Lázní a původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy rozšířilo o Jizerskohorské bučiny.