„Náš úkol je jasný. Cvičit, cvičit, cvičit. Musíme zvyšovat naši bojeschopnost a být připraveni na nejhorší. Pokud to nejhorší nepřijde, tím líp. My vojáci válku nechceme, ale chceme být na ni připraveni,“ říká Jiří Líbal, který po pětileté pauze, kdy pracoval na generálním štábu a několik měsíců velel výsadkovému pluku v Chrudimi, se nedávno vrátil k žatecké 4. brigádě rychlého nasazení.

A rovnou do jejího čela.

Velel jste vůbec první misi naší armády v Litvě. Už tehdy byly vztahy Ruska a NATO, jehož jsme členem, špatné. Dnes se kvůli válce na Ukrajině vztahy NATO a Ruska ještě více zhoršily. Promítlo se to nějak ve výcviku u žatecké brigády?
Konflikt na Ukrajině má na nás stoprocentně vliv, vojenské informace z něj máme a pochopitelně je vyhodnocujeme. Jedním z příkladů jsou často mediálně zmiňované drony, které na Ukrajině ve velkém používají obě strany. Cvičíme, jak se proti nim bránit, v této souvislosti se vrací důraz na maskování ze vzduchu. Samozřejmě je využíváme i my sami, a jak ukazuje konflikt na Ukrajině, jejich role je nezanedbatelná.

Takže drony už máte ve výzbroji.
Ano a počítáme s jejich ještě větším využitím. V rámci brigády bychom chtěli mít drony až na úroveň čety, využívat je pro průzkum nebo vedení palby. Očekáváme ale zavedení i dalších typů. Například se počítá s tím, že česká armáda koupí sebevražedné drony, my jim říkáme vyčkávací munice. Na trhu je celá řada typů. Obecně potřebujeme, aby drony něco vydržely, aby byly odolné proti rušení. Proto jejich zavedení v armádě trvá trochu déle, musí projít různými zkouškami.

Policejní hlídka stíhá řidiče, řítícího se po dálnici D7 ve směru od Žatce na Chomutov.
VIDEO: Tak se řítil vůz 237 po dálnici D7. Za tmy a plného provozu málem boural

A co ostatní výzbroj? Vojáci 4. brigády rychlého nasazení mají belgické kulomety Minimi, české pušky BREN 2 a pistole P-10. Obstály by v případném konfliktu?
Naše zbraně jsou dobré, zmíněné kulomety, pušky i pistole podle mého názoru plně dostačují.

Je něco, co byste potřebovali do výzbroje zařadit?

Potřebovali bychom obměnit ruční protitankové zbraně, naše RPG (reaktivní protitanková zbraň – poznámka redakce) jsou staré. Na lehce obrněná auta jsou sice stále dobré, na tanky už nestačí.

Na Ukrajině se osvědčil americký přenosný protitankový raketový komplet Javelin. Ten byste si přáli?
Ten máme ve výzbroji také, stejně jako třeba izraelské střely spike na Pandurech. V tuto chvíli nevím, co naše RPG nahradí. Je také možné, že jejich výrobce nabídne novější variantu. Samozřejmě bychom chtěli obecně ty nejlepší a nejkvalitnější zbraně, tak to ale v armádě nefunguje. Je to vždy kompromis mezi počtem a kvalitou s velkým zřetelem na cenu.

Ilustrační foto.
K soudu míří tragédie ze Žatecka. Dívka se ve spánku udusila zplodinami z kotle

Zmínil jste Pandury. Tyto kolové obrněné transportéry využívá brigáda v různých verzích. Jaký je jejich stav?
Pandury máme od roku 2008, teď je rok 2024. I když patří k jedněm z nejnovějších vozidel, které česká armáda má, jsou v poslední třetině své životnosti. Vedení připravuje modernizaci, zvažuje, co bude dál. Zda nakoupí novější nebo jiný typ kolových transportérů. Bavíme se o horizontu roku 2030. Nyní se ale spíše řeší vybavení těžké, 7. mechanizované brigády novými pásovými vozidly včetně tanků. Její technika pochází z osmdesátých let 20. století.

Brigáda má v současné době tři prapory. V Žatci, Táboře a Jindřichově Hradci. Ještě před třemi lety měla čtvrtý prapor v Chrudimi, ten se ale vyčlenil a na jeho základě se buduje výsadkový pluk. Vrátí se 4. brigáda ke čtyřem praporům?
Možná někdy v budoucnu ano, ale není to na pořadu dne. Pro čtvrtý prapor by bylo třeba najít posádku, lidi a techniku. Byly by potřeba desítky miliard korun a přivést do armády nové lidi. A to není jednoduché, ani teď nemáme všechna tabulková místa naplněná. Ale to je téměř u všech útvarů české armády.

Jak jste na tom přímo v Žatci?
Žatecký prapor patří v současné době k tabulkově těm nejnaplněnějším v rámci brigády. Je to dáno hlavně tím, že v regionu moc jiných posádek není. Třeba u ostatních dvou praporů v Táboře a Jindřichově Hradci na jihu Čech to je jiné, v bližším okolí jsou protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích nebo ženijní pluk v Bechyni. V tomto ohledu je tam konkurence, naplnit tabulková místa je složitější.

Zámek v Líčkově na archivním snímku.
Podvod. Bývalá majitelka má šanci získat zpět zámek Líčkov na Žatecku

Je problém, že nemáte obsazená všechna tabulková místa?
Je to jako v továrně. Když budete mít práci pro sto lidí a budete jich mít jen padesát, není to ideální. Samozřejmě nás nedostatek vojáků limituje, například v logistice, ale snažíme se s tím nějak vyrovnat a poradit si s tím.

Vojáci z velké části cvičí nebo se na cvičení připravují. Jaká největší cvičení vás v letošním roce čekají?
Cvičení bude letos spousta, na různých úrovních, různých velikostí. Čeká nás také několik cvičení v rámci NATO, kde je náš nadřízený prvek německá 10. obrněná divize, se kterou při výcviku spolupracujeme. V Německu nás čeká velké cvičení na přelomu března a dubna, pojede tam na několik týdnů celý 41. mechanizovaný prapor s veškerou technikou. To znamená několik set vojáků. Cvičit budou obranné i útočné boje i boje v zastavěném prostoru. A samozřejmě nás čeká řada cvičení v našich domovských vojenských prostorech Hradiště v Doupovských horách a Boletice na Šumavě.

Budete se také podílet na cvičení ukrajinských vojáků?
Ano, naše brigáda se v roce 2024 zapojí do výcviku ukrajinských vojáků, konkrétně 44. lehký motorizovaný prapor z Jindřichova Hradce. Jeho příslušníci budou cvičit jednu z rotací, tedy 600 až 800 ukrajinských vojáků, ve vojenském prostoru Libavá.

Pneumatika - Ilustrační foto
U Žatce otevře sklad přední logistická firma, bude vozit pneumatiky z Nexenu

Je těch plánovaných cvičení v roce 2024 víc než jindy?
Ano, máme jich v plánu o něco víc než v roce 2023. Jedním z důvodů je fakt, že se mezinárodní bojové úkolové uskupení NATO na Slovensku rozšíří z praporního na brigádní. Postupně se tam od poloviny roku 2025 vystřídají všechny tři naše prapory. Před tím, než tam pojedou, potřebují projít takzvanou certifikací. To znamená, že musí prokázat určitý stupeň vycvičenosti. Příprava trvá rok, takže musíme začít už letos.

Na Slovensko pojedou celé prapory?
Ne jen jedna z rot, ale zbylá část praporu bude připravena v České republice.

Když pomineme Slovensko, příslušníci české armády se účastnili v minulých letech řady misí. Vy sám jste byl v Bosně, Kosovu, Afghánistánu, Litvě. Chystají se vojáci 4. brigády kromě Slovenska ještě někam jinam?
Ve větší míře ne. Máme jednotlivce v Litvě, Lotyšku i jinde, tak to bude i v budoucnu. Pojedou vždy požadovaní specialisté, ve velkém se kromě Slovenska naše brigáda nechystá na žádnou zahraniční misi.

Plukovník Jiří Líbal (49 let) velkou část svého profesního života prožil u 4. brigády rychlého nasazení. V letech 1995 až 2014 sloužil s přestávkami u jejího 42. mechanizovaném praporu v Táboře, v té době se zúčastnil pěti zahraničních misí v Bosně, Kosovu a Afghánistánu. V roce 2015 nastoupil do Žatce, do roku 2019 byl velitelem tamního 41. mechanizovaného praporu. S jeho příslušníky byl na přelomu let 2018 a 2019 v Litvě. Pak pracoval na Generálním štábu Armády ČR v Praze. Od listopadu 2023 byl velitelem 43. výsadkového pluku v Chrudimi, od loňského podzimu vede 4. brigádu. K jeho koníčkům patří nohejbal a myslivost.

Mohlo by vás zajímat: Propojení Nechranic a dolu. Na Ohři se uvažuje o obřím vodním díle

Zdroj: Deník /Petr Kinšt