V dubnu 1960 proběhla v tehdejším Československu správní reforma. Vznikly tzv. velké kraje a velké okresy – objevil se Severočeský kraj a okres Louny.

Z někdejších okresů Louny, Podbořany a Žatec z vznikl jeden velký – okres Louny.

Představitelé tehdy mnohem většího Žatce i řada jeho obyvatel to považovala za velkou křivdu. Proč před padesáti lety nevznikl okres Žatec a další události z té doby si připomnělo v minulých dnech při besedě Sdružení rodáků a přátel Žatce.

O okresu rozhodly politické důvody

„Tehdejší velké kraje a velké okresy vznikly po vzoru Sovětského svazu, vedly k tomu hospodářské a ekonomické důvody. Pro větší územní celky se lépe připravovaly plány. Proč ale bylo okresní město v Lounech a ne v Žatci jsme z dobových pramenů nezjistili,“ řekl Jiří Kopica, ředitel žateckého Regionálního muzea K. A. Polánka.

Na besedě několikrát zaznělo, že za umístěním okresu do Loun stály politické důvody. „Zdůvodnění bylo takové, že Louny tehdy měly pět tisíc organizovaných komunistů a v Žatci byly jen tři tisíce. A že Louny byly vnitrozemské české město, kdežto Žatec neměl obyvatelstvo původní,“ vzpomněl Josef Zábranský, dlouholetý starosta města a žatecký patriot. „Ovšem pravdu, jak k tomuto nelogickému kroku došlo, nám tehdy nikdo nesdělil. Dnes už víme, že šlo o lobbování a komplot členů ONV a KSČ v Lounech a ÚV KSČ, kteří naslibovali vedení Městského úřadu v Podbořanech okresní funkce a ti se tak přiklonili k podpoře sídla okresu v Lounech, i když tím byli postiženi i občané jejich Podbořanska. Pro razítko na okresní úřad měli 70 až 80 kilometrů,“ řekl.

Pro tehdejší obyvatele Žatce bylo umístění okresu do Loun nečekané. Předpokládalo se, že okresním městem bude větší Žatec, nabízelo se to i z jeho geografického umístění.

Byty místo v Žatci vyrostly v Lounech

Mezi obyvateli Žatce a sousedních Loun tehdy vypukla velká nevraživost. Představitelé Žatce jen s nelibostí nesli, že tehdejší stavební kapacity směřovaly hlavně do Loun. „V šedesátých letech se usnesl Ústřední výbor KSČ, že u Žatce vyroste velká elektrárna a ve městě vznikne dva tisíce bytů. Viděl jsem plány na jejich výstavbu. Elektrárna vznikla nakonec v Počeradech a byty v Lounech,“ sdělil J. Zábranský.

Žatečtí s nelibou nesli, že v Lounech se postavily plavecká hala, zimní stadion, obří autobusové nádraží, veterinární nemocnice, kulturní zařízení a vrcholem byly naddimenzované budovy OV KSČ tzv. Kokosu. „Z rozpočtu Okresního národního výboru byly v Lounech financovány například okresní knihovna a okresní muzeum a galerie, noviny, rozhlasové studio a další instituce. Zatímco svou knihovnu a muzeum, noviny nebo rozhlasové studio a další si musel financovat sám Žatec a rozpočet města si tím ochudil,“ dodal Petr Šimáček, předseda Sdružení rodáků a přátel Žatce.

Paradoxně ale Žatci umístění okresu do Loun pomohlo po stavebně – historické stránce. „Kvůli tomu, že pro Žatec nebyly stavební kapacity, se řada historických domů nezbourala. Tím byly zachovány některé památky, například chmelařské Pražské předměstí,“ uvedl J. Kopica.

Okres Louny zůstal

„Nejde nám o žádné jitření vzpomínek. Domníváme se, že je dobré si tehdejší události připomenout. Lidé by měli znát i tuto novodobou historii,“ řekl Petr Šimáček. V roce 2003 proběhla v ČR další správní reforma. Při ní byl zrušen Okresní úřad v Lounech, jeho pravomoci převzala tzv. pověřená města Louny, Žatec a Podbořany a částečně Krajský úřad v Ústí nad Labem.

Okres Louny sice zůstal, ale už jen jako statistická a územně – orientační jednotka s obvody působnosti některých úřadů – například policie, státních zastupitelství, soudů či hasičů.

ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK JE NA FACEBOOKU! STAŇTE SE FANOUŠKEM!