V aktuálním klání o panovníka českých zemí byl v celém „království", tedy i v Žatci, úspěšný Miloš Zeman. Jeho protivník, Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas, kníže ze Schwarzenbergu, ve městě chmele výrazně zaostal. Přitom jeho rodu Schwarzenbergů už jednou Žatec „patřil". Na začátku patnáctého století dostal předek Karla Schwarzenberga město do zástavy za věrné služby králi Zikmundovi.
Erkinger ze Schwarzenbergu (původně, než koupil hrad Schwarzenberg, se mu říkalo Erkinger ze Seinsheimu) byl prvním ze šlechtického rodu Schwarzenbergů, který zasáhl do českých dějin. Zapsal se do historie právě i v souvislosti se Žatcem. „V letech 1420 až 1421 se zúčastnil válečného tažení proti husitům. Za to, a za mnohé půjčky, získal od krále Zikmunda zástavou města Žatec, Kadaň a Beroun," uvádějí historici ze svých pramenů.
Zástava Schwarzenbergům
Začátkem patnáctého století už byl Žatec královským městem, patřil tedy panovníkovi zemí českých. Ten ho ale na čas, za odměnu a za finanční podporu, dal do zástavy právě Schwarzenbergům. V té době bylo město velmi významným obchodním centrem, jedním z největších sídel v Čechách, ale také výraznou baštou husitství, která se vzepřela panovníkovi. Žatec prodělal tažení křižáků, byl obléhán, ale odolal.
close
zoom_in
Nakonec se Žatečtí se svým králem Zikmundem Lucemburským hlavně kvůli obchodu usmířili. Po složitém usmiřování v srpnu 1437 nakonec Žatečtí králi Zikmundovi, když přijel do města, holdovali a přísahali mu věrnost.
Bašta radikálních husitů
Nebylo tomu tak ale vždy, právě naopak. Na začátku patnáctého století byl Žatec, společně s Táborem a Prahou, baštou husitského hnutí, střediskem radikálního husitství. Kdo tehdy nesouhlasil, musel z města odejít. A tak se Žatec stal jedním z míst, kvůli kterým v roce 1420 vtrhl Zikmund do českého království s křižáckým vojskem.
Samotný Žatec začali křižáci obléhat kolem 10. září 1421. „Žatec tehdy hájilo přibližně šest tisíc bojovníků, z toho bylo čtyři sta jezdců. Křižáků bylo zhruba dvacet tisíc," píše se v knize Žatec - dějiny českých měst autorů Petra Holodňáka, Ivany Ebelové a kolektivu. Převahu tedy měli křižáci v poměru 4:1, pokusili se město dobít v šesti útocích, ale díky zarputilosti žateckých bojovníků a výbornému opevnění se nedostali ani do předměstí. „Když se 2. října dali křižáci na ústup, Žatečtí je pronásledovali a mnoho jich zajali," pokračuje v knize vyprávění o hrdinství žateckých bojovníků.
I v dalších letech byl pak Žatec významnou baštou husitství, k usmíření s králem Zikmundem došlo právě až okolo roku 1437. Že byl Žatec pro husity ale i pro panovníka velmi důležitým sídlem a bylo tedy „o co stát", to dokládají i návštěvy Jana Husa a Jana Žižky ve městě. Oba ho patrně navštívili, Žižka se v okolí města zdržoval například v roce 1424.
Jan Hus nabádal k vytrvalosti ve víře
A Jan Hus? Podle historiků se ve městě také objevil, když pak z Kostnice poslal list, adresoval jej Pražanům, Žateckým, Lounským a Plzeňským a žádal je o vytrvalost ve víře i přes protivenství.
Schwarzenbergové tedy Žatci nějaký čas, i když vzdáleně, „vládli". Uvidíme, jak se stejného úkolu zhostí nový světský panovník, Miloš Zeman z Vysočiny.
