Sedmdesát let uplynulo v těchto dnech od podepsání a přijetí Mnichovské dohody, zrady Anglie a Francie, našich předválečných spojenců.

Redakce Žateckého a lounského deníku se proto rozhodla připomenout, jak to tehdy, v roce 1938, v Žatci a jeho okolí vypadalo. Přinášíme vám také množství dobových fotografií.

Svět byl těsně před začátkem 2. světové války, v československém pohraničí se stále více vyostřovaly už tak napjaté vztahy mezi Němci a hrstkou Čechů, která se v Sudetech, do nichž tehdy Žatec patřil, rozhodla zůstat.

Žatec byl před Mnichovskou dohodou typickým městem v Sudetech

Žádné odmítání nebo protesty neprovázely v Žatci přijetí Mnichovské dohody v září roku 1938. Právě naopak. Žatečtí občané tehdy nadvládu říše vítali nadšeně, Čechů bylo totiž ve městě u Ohře minimum.

Saaz, jak se tehdy častěji německy Žatci říkalo, byl veskrze německým městem. Jeho tehdejší obyvatelé v roce 1938 Wehrmacht, který přišel po podepsání Mnichovské dohody, vítali. „Žatec byl před Mnichovem i po něm typickým městem v Sudetech. Němců tam bylo daleko více než Čechů,“ vypráví Jiří Kopica, historik, který připravil v žateckém muzeu výstavu k sedmdesátému výročí podepsání Mnichovské dohody, zrady Francie a Velké Británie, československých spojenců.

Něčím se přesto Žatec „proslavil“. V roce 1933 se tam konal Turnerský fest, což byl sjezd německého tělocvičného spolku. Na tomto shromáždění vystoupil i pozdější vůdce Sudetoněmecké strany (SdP) Konrad Henlein. „Úspěch tohoto sjezdu mu otevřel cestu výše, takříkajíc si na něm udělal jméno,“ přiblížil J. Kopica.

Vztahy mezi Čechy a Němci v Žatci, které se postupně zlepšovaly po vzniku Československa, narušila hospodářská krize. Na to se ještě navázal vliv Hitlera, a tak časem místo spolupráce ve městě převážilo odcizení a nenávist. I dříve pozitivně smýšlející Němci se začali na konci třicátých let přiklánět k těm negativně smýšlejícím, podporujícím Hitlera.

Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda (označovaná také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české části Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Zástupci Československa byli jednáním přítomni, nebyli ale přizváni k rokování. Mnichovská dohoda byla završením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho cílů při postupném ovládnutí Evropy.

Zdroj: www.wikipedia.cz

Jak se blížila válka a podpis Mnichovské dohody, Čechů v Žatci stále ubývalo. Utíkali z pohraničí do vnitrozemí nejčastěji k příbuzným. Často pouze ve věcech, které měli právě na sobě a s batůžkem nebo jen s malým vozíkem. Zatímco v roce 1930 bylo z 18 100 obyvatel 3 156 Čechů, v roce 1939 už jich v Žatci žilo jen 250. „Zůstali jen jednotlivci. Důvodem setrvání byly nejrůznější osobní důvody. Tito lidé to pak v takových městech měli hodně těžké, bylo omezeno mnoho jejich osobních svobod,“ pokračoval Jiří Kopica.

V létě 1938 žateckou radnici po volbách ovládla SdP, získala přes devadesát procent hlasů. Původního kandidáta na starostu z jejich řad ale nepotvrdilo ve funkci ministerstvo vnitra, proto SdP zvolila jiného starostu. Stal se jím Schönfeld, který už dříve město vedl. Tehdy ale ještě jako člen jedné z pozitivně smýšlejících německých stran, v roce 1938 už jako příslušník SdP. „Vliv SdP byl v Žatci, stejně jako v dalších městech v pohraničí, stále větší a větší,“ připomíná historik ze žateckého muzea.

Dvanáctého září 1938 se dokonce sudetští Němci pokusili o puč v pohraničí, tedy i v Žatci. Byl armádou potlačen a špičky SdP utekly do Německa. „Po podepsání Mnichovské dohody se tito vrcholní představitelé SdP vrátili, byli dokonce oslavováni jako osvobození hrdinové,“ sdělil Deníku Jiří Kopica. Tito původně vyhnaní představitelé SdP se pak postupně ujali některých funkcí v řízení města. Do nejvyšších funkcí však přišli Němci přímo z Říše. „Vše se připravovalo na příchod Wehrmachtu. Ten v Žatci vítal 9. října 1938 starosta Schönfeld. A nejen on, náměstí bylo plné nadšených Němců,“ dodal Jiří Kopica.

Jak šel čas v roce 1938:

20. února 1938 Adolf Hitler prohlásil, že mezi zájmy Německa patří ochrana Němců v Rakousku a Československu. V březnu následovalo zabrání Rakouska.

28. března 1938
navštívil Konrád Henlein Adolfa Hitlera v Berlíně, přičemž Hitler deklaroval, že Sudetoněmecká strana (SdP) musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné.

21. dubna
Hitler představil plán útoku proti Československu.

24. dubna 1938
předložil Henlein tzv. Karlovarské požadavky. Pro Československo byly nepřijatelné.

30. května
vydal Hitler podrobné válečné směrnice k útoku na Československo.

30. června 1938
bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem sudetským Němcům, byl ale Němci odmítnut.

12. září 1938
na sjezdu NSDAP v Norimberku Adolf Hitler nevybíravě zaútočil proti Československu, což podnítilo sudetské Němce k vyvolání puče. Nepokoje byly za dva dny českou armádou i četnictvem potlačeny a vedoucí činitelé SdP uprchli.

15. září 1938
se sešel Hitler s britským ministerským předsedou Chamberlainem na Berghofu, kde Hitler žádal připojení českého pohraničí k Německu. Chamberlain neměl námitek, pouze vyžadoval poradu s Francií.

19. září
vyzvaly vlády Anglie a Francie naší vládu, aby odstoupila Sudety Německu. Vláda tento požadavek odmítla.

21. září
vyslanci Velké Británie a Francie předložili Československu ultimativní požadavky, na což vláda přistoupila. To vyvolalo značné demonstrace.

22. září se uskutečnila generální stávka, jejímž výsledkem byl pád Hodžovy vlády a nastolení úřednické vlády pod vedením generála Syrového.

23. září 1938 vyhlásila čs. vláda mobilizaci a o dva dny později odmítla Hitlerovy požadavky

28. září upozornil Chamberlain v dopise Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a odkladu“

29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda 30. září 1938 přijala československá vláda Mnichovský diktát a Sudety byly připojeny k Německu.

Zdroj: www.wikipedia.cz