Velkou úsporu času a ulehčení práce lidem při výsadbě chmele přinesl nový chmelový jamkovač JCH – 4 poháněný traktorem. Takový stroj se dá v těchto dnech zahlédnout ve chmelnicích Zemědělské společnosti Chrášťany.

Stroj dokáže při jedné operaci vyhloubit hned čtyři jamky pro chmelové sazenice během 10-19 vteřin, takže pracuje nejméně čtyřikrát rychleji než běžně používané jamkovače. Ty během jedné operace vyvrtají pouze jednu jamku. Traktor u nich pohání pouze jeden vrták. Vedle traktoristy s ním někdy musí pracovat ještě jeden pracovník, který stroj pomáhá ovládat zvenku.

S novým jamkovačem dva lidé obslouží čtyři vrtáky a za jednu osmihodinovou směnu připraví díry pro sazenice nejméně na 0,75 ha. Vrtání je navíc kvalitnější. Dříve úhel vrtání ručně reguloval člověk chodící za traktorem. Nyní je úhel vrtání přesně nastaven umístěním vrtáku na konstrukci.

Jamkovač JCH- 4 vymyslel tříčlenný dobře sehraný tým: zaměstnanci Miloslav Klas mladší, Ivan Konopásek a brigádník Jiří Lichovník. Nápad podle jejich slov přišel snadno. „Loni jsme si vyzkoušeli, jak se vrtají díry jedním vrtákem, a ani jednomu z nás se to nelíbilo. Znamenalo to vyhloubit tři a půl tisíce děr na jednom hektaru. Přicházely různé nápady. Čtyři vrtáky najednou už kdysi někdo vyráběl. My jsme to jen vylepšili," popisoval Miloslav Klas mladší. Našel ve čtyřicet let staré chmelařské knížce obrázek podobného stroje a pak si ho ještě dál poupravili.

Chmel se sází do hloubky minimálně 35 centimetrů. Nový jamkovač může vyhloubit díru až do sedmdesáti centimetrů. Se sázením do větší hloubky mají v Chrášťanech velmi dobré zkušenosti, potvrdil Ivan Konopásek. „Správný postup při sázení chmele je velmi důležitý, protože chmelnice pak rodí patnáct až dvacet let. Pokud by při vysazování došlo k chybám, nemusely by rostliny plodit vůbec," poznamenal M. Klas.

Potíže nejsou ani s kameny v hlíně

Velkým problémem při této práci jsou vždy kameny v půdě, na které vrtáky narážely. I tohle už ale v Chrášťanech „vychytali". V rizikových místech chmelového bloku před jamkovačem jde pracovník a kovovou sondou píchá do země jako při hledání lidí pod lavinou. Pokud narazí na kámen, místo označí. Obsluha jamkovače se posunutím vrtáku v řádku kamenu vyhne.

„Chlapi u nás se do vymýšlení pustili sami. Nikdo nemusel nikomu nic přikazovat, chtějí sami pomoci a být co nejvíc prospěšní v celém procesu, a to je na tom to nejcennější," uvedl Miloslav Klas.

Počet chmelařů výrazně klesl, tím pádem nejsou zajímaví pro výrobce mechanizace

Chmelařská plocha se za posledních dvacet let zredukovala v celé ČR z deseti tisíc hektarů chmelnic jen na čtyři tisíce. Počet pěstitelů chmele v ČR dosahuje stovky. Tím pádem nejsou chmelaři pro výrobce techniky dostatečně velkou kupní silou. Proto naši chmelaři část mechanizace shánějí v Německu. Některé stroje si kupují v provedení pro vinaře, jiné si vyrábějí sami. „Vývoj mechanizace totiž skončil někdy v roce 1992, kdy ho ještě podporoval stát. Nyní se chmelařský institut zabývá pouze šlechtěním sadby a agrotechnikou a ne vývojem mechanizace. Chmelařské družstvo s chmelem obchoduje, staví konstrukce, ale mechanizací se rovněž v plném rozsahu nezabývá, proto si chmelaři musí pomoci sami," vysvětlil Miloslav Klas. I proto v Chrášťanech chtějí s vývojem nových strojů pokračovat a nabízet je dalším chmelařům.

V letošním roce vysadí v Zemědělské společnosti Chrášťany čtyři až pět hektarů chmele, příští rok plánují zhruba stejně. „Chceme dosáhnout mírně větší plochy, než nyní máme, to znamená, že postavíme i nové chmelnice. Více neplánujeme, protože případná neúroda by příliš ohrozila naši ekonomiku. A protože jsme na okraji žatecké chmelařské oblasti, dá se propad výnosů více očekávat," vysvětloval Miloslav Klas.