Důvodem je podle krajské samosprávy značná investiční náročnost, a to i v případě dotací z EU. „Oproti jiným projektům na rekonstrukci nebo modernizaci kolejové infrastruktury je novostavba rychlodráhy velmi nákladná. Přidaná hodnota z tohoto projektu, na rozdíl od jiných uvažovaných investic v kolejové infrastruktuře, neodpovídá své ceně,“ sdělila Deníku Veronika Kindlová, mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Ke spojení s Německem na Moldavě může podle stanoviska kraje dojít i bez existence rychlodráhy - koleje totiž vedou až ke státní hranici, naopak na německé straně ale chybějí. Konečnou verzi studie proveditelnosti, kterou vypracoval Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova s firmou Sudop Praha, kraj obdržel na jaře roku 2004.

Smyslem výstavby tratě pro lehká kolejová vozidla mělo být propojení aglomerace Mostu a Žatce s průmyslovými zónami Joseph u Havraně a Triangle u Žatce, kam bude dojíždět přes deset tisíc zaměstnanců. Výstavba rychlodráhy a její propojení s železnicí a tramvajovou tratí v Mostě si vyžádá několik miliard korun. Trať měla vést z Mostu kolem Čepiroh, Havraně a Velemyšlevsi do zóny Triangle a odtud kolem Žiželic do Žatce. Přeprava zaměstnanců se zatím bude řešit automobily a autobusy.