Příští rok se začne rekonstruovat bývalá renesanční sladovna v Masarykově ulici. Z objektu jsou zachované v podstatě jen holé zdi, provizorně překryté plechovou střechou.

Přesto se jedná o historicky cennou stavbu, v Žatci svým způsobem ojedinělou. „Objekt je posledním renesančním autentickým domem v Žatci. Ve všech domech v historickém jádru města z dob renesance byly po druhé světové válce provedeny stavební zásahy, které jim po historické stránce neprospěly,“ vysvětlila Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Rekonstrukce renesanční sladovny je zařazena do projektu Chrámu chmele a piva, který se v Žatci od letoška realizuje. Ten si klade za cíl oživení části pražského předměstí a přeměnit je na turisticky atraktivní centrum s tématikou chmele a piva. Na jeho realizaci přispěje 211 miliony korun Evropská unie.

Výstavy a přednášky

Rekonstrukce sladovny má začít v příštím roce a skončit v roce 2011, vyjde na více než dvacet milionů korun. „V objektu vzniknou výstavní prostory a zázemí pro ně včetně kuchyňky a sociálek. V budově budou také klubovny a přednáškový sál s kapacitou pro zhruba padesát lidí. Prostory budou bezbariérové, počítá se s instalací výtahu,“ vypočítal projektant Petr Bažant. V plánu je také zřízení pasáže z Masarykovy a Nákladní ulice.

Objekt chátrá od poloviny 20. století, v šedesátých letech se zřítila jeho střecha. Uvažovalo se o úplné demolici. K té naštěstí pro historii města nedošlo. V roce 1991 byla sladovna provizorně zastřešena plechovou střechou a staticky zajištěna. Město, které je vlastníkem budovy od roku 1991, se ji snažilo v letech 1992 až 2007 prodat, ale bez úspěchu. Teprve po zařazení do projektu Chrámu chmele a piva a jeho realizaci se zajistila budoucnost budovy. „Objekt měl štěstí, že byl do projektu zařazen. Kdyby ne, tak by nepřežil. Jeho rekonstrukce bude zahájena v nejvyšší čas,“ uvedl Petr Bažant.

Přestože z objektu zbyly jen holé zdi a stropy, které jsou v řadě místností podepřeny chmelovými sloupy, má velkou historickou hodnotu. Je to jedna z mála renesančních sladoven v ČR v tak zachovalém stavu. „Nyní máme šanci ji zrekonstruovat, jak nejlépe to půjde. Peníze na to jsou, objekt je v majetku města, které není pod tlakem na nějaké extrémní komerční využívání objektu, které by mu stavebně neprospělo,“ sdělila L. Radová s tím, že při rekonstrukci budou použity technologie a postupy, aby byl zachován historický ráz budovy. „Objekt bude v maximálně možné míře zachován v původní podobě,“ doplnil Petr Bažant.

Veřejnost měla možnost si objekt, jinak uzavřený, ve čtvrtek odpoledne naposledy před rekonstrukcí prohlédnout. Zájemce seznámil s jeho historií Miroslav Nový, autor posledního z celkem tří zpracovaných historicko – stavebních posudků. „O sladovně máme minimum historických písemných zmínek. První je z roku 1681. Minimálně do roku 1775 objekt fungoval jako obecní sladovna, v další zmínce z roku 1779 je zmiňován jako sýpka na uskladnění obilí. V roce 1801 byla budova ve veřejné dražbě prodána a od roku 1805 byla využívána jako obytný dům. V roce 1950 přešel objekt na stát a od té doby chátral,“ sdělil M. Nový. Za první republiky se v domě vyráběly barvy, na fasádě se ještě zachovaly reklamy na tuto živnost. Ty mají být zachovány i při rekonstrukci sladovny.