V průmyslové zóně Triangle u Žatce skončily práce na odstranění ekologické zátěže. Ta tam vznikla během provozu vojenského letiště. Sanace půdy a podzemních vod od znečištění oleji a leteckým palivem probíhala šest let. Celkem se z půdy a vody odstranilo 624 tun ropných látek.

Na rozsáhlé znečištění žateckého vojenského letiště se přišlo v osmdesátých letech 20. století. Letiště v té době používalo už značně opotřebované technologie z padesátých let.

Areál znečištily ropné látky

V případě žatecké základny průzkum potvrdil únik paliva nejen z podzemních nádrží, ale zejména z přečerpávacích zařízení a rozvodného potrubí. Provoz letiště skončil v roce 1992. Vyčištění půdy a podzemní vody od ropných látek stálo téměř 135 milionů korun, probíhalo od roku 2003.

Celá průmyslová zóna Triangle má rozlohu 364 hektarů, čistění se uskutečňovalo na zhruba třiceti hektarech. Nejvíce bylo znečištěno okolí zásobníků s leteckými pohonnými hmotami, prostor pro tankování letadel a okolí železniční vlečky.

„V první fázi, která proběhla v letech 2003 až 2004, bylo vyčištěno na dvě stě tisíc tun materiálu. Sanací, kde hlavní metodou byla biodegradace, se odstranilo z půdy v této fázi 411 tun ropných látek. Vyčištěná zemina se vrátila zpět do vytěžených lokalit,“ sdělil na dotaz Deníku Zdeněk Rytíř, vedoucí oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje, který bývalé letiště v roce 2003 převzal od státu.

Metodu tzv. biodegradace objevili v 60. letech minulého století vědci v USA a od roku 1990 byla několikrát úspěšně použita i v Česku. Například v devadesátých letech při likvidaci ekologické havárie u Rané na Lounsku, kde se zloději navrtali do potrubí, ze kterého kradli benzín. Ten pak řadu dní vytékal do okolní půdy.Základním principem této metody je schopnost určitých bakteriálních kmenů využívat kontaminantu, v případě žateckého letiště to bylo letecké palivo kerosin, jako zdroje uhlíku a energie v oxidačních procesech. Ekologicky nežádoucí uhlovodíky jsou přeměněny pomocí bakterií přes několik mezistupňů až na oxid uhličitý a vodu.

V případě žateckého letiště se kontaminovaná zemina vytěžila, uložila na bývalou přistávací dráhu a tam se vyčistila. Pak se vrátila zpět na místo. Druhá, složitější a časově náročnější etapa řešila znečištění podzemních vod. Z několika desítek vrtů se několik let čerpala voda, biologicky čistila v sanačním centru a po vyčištění se zpět vsakovala do podzemí. Tak bylo odstraněno dalších 213 tun ropných látek.

„Analýzy prokázaly dosažení předepsaných sanačních limitů, což při kontrolním dnu potvrdili zástupci České inspekce životního prostředí,“ uvedl Z. Rytíř. „Průmyslová zóna je nyní připravena přijmout i ty investory, kteří mají nejpřísnější ekologické nároky,“ uvedl Jan Sixta, vedoucí odboru podpory průmyslu a podnikání Krajského úřadu Ústeckého kraje.

V současné době jsou v zóně dvě japonské továrny – IPS Alpha vyrábějící LCD monitory a Panasonic, který tam montuje televize.