Úrodu pod dlouhodobým průměrem jedné tuny z hektaru očekávají pěstitelé chmele na Žatecku u nejrozšířenější odrůdy – žateckého poloraného červeňáku. Důvodem je průběh počasí, který způsobil, že někde chmel nedorostl na vrchol konstrukce.

Klimatické extrémy

„Letošní rok je charakteristický velkými klimatickými extrémy. Celý průběh vegetace provázely nadprůměrné teploty a v některých obdobích také sucho,“ uvedl včera Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Vegetace byla podle jeho slov od samého začátku v jedno až dvoutýdenním předstihu, což by se mělo projevit i na letošním dřívějším zahájení sklizně. „V polovině června již začal chmel kvést, zatímco v běžných letech je to na přelomu června a července. S tímto přechodem z fáze vegetativní do fáze generativní se u rostlin zastavuje dlouživý růst. Proto velký podíl porostů v letošním roce nedosáhl ani vrcholu konstrukce,“ sdělil Z. Rosa. „Jedná se především o porosty v polních polohách a o porosty s vysokým věkem,“ dodal.

Na druhé straně jsou na Žatecku i porosty, které se dokázaly s vysokými teplotami poměrně dobře vyrovnat. „Chmel v těchto lokalitách začal také znovu kvést a tam by mohly být výnosy dobré,“ vysvětlil tajemník.

U nových odrůd chmele, především u Premiantu, Sládku a Agnusu, vypadá situace lépe než v loňském roce, kdy došlo k velkému poškození části těchto porostů kroupami.

Sklizeň za dva týdny

Sklizeň chmele začne za dva týdny. Pokud se týče následujícího průběhu počasí tak by chmelaři přivítali podle Z. Rosy ještě déšť a následně slunečné dny s průměrnými teplotami, jak ve dne, tak v noci. Noční teploty minulých dní byly ale velmi nízké, což má na růst chmele a výroj hlávek také negativní vliv.