Těžba štěrkopísků na hranici Chomutovska a Žatecka poblíž Nechranické přehrady se má v budoucnu výrazně rozšiřovat. Plány společnosti Severočeské pískovny a štěrkovny počítají s tím, že by se mělo těžit po etapách od roku 2010 až do roku 2047 na dalších 278 hektarech. Z toho leží 159 hektarů na Žatecku. Ročně by se mělo v lokalitě těžit zhruba 500 tisíc tun štěrkopísku, což je zhruba stejné množství, jaké se nyní těží mezi Chbany, Roztyly, Chudeřínem a Břežany.

Záměr na rozšíření těžby se dotýká katastrálních území Nového Sedla, Žaboklik, Chban, Přeskak, Vikletic, Soběsuk, Roztyl a Břežan. Obyvatelům ani vedení obcí se ale výrazné rozšíření dobývacího prostoru příliš nezamlouvá, výhrady má i ekologické Hnutí Duha. V současné době se posuzuje vliv záměru na životní prostředí.

Těžební stroje za humny

Ostře proti rozšíření těžby písku vystoupili například obyvatelé a chalupáři z Chudeřína. Těm se nelíbí, že by se podle záměru těžební stroje příliš přiblížily k jejich domům. Těžit se má podle dokumentace pouze několik set metrů od vesnice. Na základě jejich zkušeností se současnou těžbou se obávají ještě větší devastace okolí a ohrožení prachem, hlukem a vibracemi z těžkých mechanismů.

„Zásadně jsme proti rozšíření těžby," uvedl například Vladimír Běhůnek z Prahy, který vlastní v Chudeříně rekreační nemovitost. S jejich názorem souhlasí ekologické Hnutí Duha. „Je nesporné, že těžbou bude značně snížena životní pohoda obyvatel okolních obcí z hlediska soustavného prachu, hluku a imisní zátěže škodlivinami 16 hodin denně,“ uvedl Roman Klecker, koordinátor místní skupiny Hnutí Duha Ústí nad Labem.

Okolní obce a odbor životního prostředí Městského úřadu v Žatci mimo jiné upozorňují na fakt, že by postupující těžbou byla zabrána zemědělská půda té nejvyšší kvality. Chbany se navíc obávají výrazného nárůstu těžké nákladní dopravy přes obec a požadují silniční obchvat.

Spokojen není ani kraj

Společnost si nechala vypracovat dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí, tu ji v minulých dnech vrátil odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje k dopracování. „Požadujeme zpracovat samostatnou studii posouzení vlivu záměru na ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice, která byla vyhlášena v době zpracovávání dokumentace. Dále požadujeme navrhnout účinná protihluková opatření ve všech místech, kde se předpokládá riziko překračování limitů hluku. A tato protihluková opatření realizovat v předstihu před zahájením těžby,“ vysvětlil Václav Veltruský, vedoucí oddělení ochrany prostředí krajského úřadu.

Kraj požaduje také návrh kompenzačního opatření za poškozování a nadměrné opotřebení silnic v jeho majetku. Na hranici mezi Žateckem a Chomutovskem se těží štěrkopísky od devadesátých let minulého století, pět lokalit v okolí Roztyl, Soběsuk a Břežan už bylo vytěženo. Až do roku 2010 by se mělo těžit na současném místě mezi Roztyly a Chbany. V letech 2010 až 2012 se těžba přesune podle plánů těžařů k Chudeřínu na Žatecku a následně pak opačným směrem k Soběsukům, Vikleticím a Přeskakům na Chomutovsku. Kolem roku 2030 se má těžba opět vrátit na Žatecko, na území Chudeřína, Břežan a Žaboklik.

Těžba se zvažuje v devíti lokalitách na rozloze 278 hektarů. Podle průzkumů se v nich nachází dohromady téměř 20 milionů tun štěrkopísků.