Archeologický tým Regionálního muzea v Žatci provedl v minulých týdnech u Želče záchranný výzkum. Došlo k němu v souvislosti s pokládáním vodovodu z Měcholup do Želče. „Asi jeden kilometr severozápadně od Želče proťal výkop pro potrubí v délce několika stovek metrů rozsáhlé pravěké sídliště. Ve výkopu jsme prozkoumali 41 archeologických objektů,“ uvedl Petr Holodňák ze žateckého muzea.

5 500 až 5 000 let před naším letopočtem

Vykopávky podle jeho slov potvrdily, že se na levém břehu Želečského potoka a jeho bezejmenného přítoku rozkládá rozsáhlé sídliště nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné. „Nálezy dokládají pobyt lidu s tzv. lineární keramikou v období asi 5 500 až 5 000 let před naším letopočtem i jejich následovníků s kulturou keramiky vypíchané z období zhruba 5 000 až 4 400 před naším letopočtem. Jde tedy o nejstarší zemědělskou civilizaci, která si obživu zajišťovala již produktivním hospodářstvím, tj. pěstováním kulturních plodin a chovem domácího zvířectva,“ vysvětlil.

Žatečtí muzejníci vyzvedli ze země u Želče početné střepy nádob, zlomky zvířecích kostí a tzv. štípané kamenné nástroje z různých surovin včetně kvalitního baltského pazourku. „Opracování dřeva dokládají nálezy několika broušených kamenných sekerek a jednoho klínku. Způsob zpracování zrna prozrazují zlomky plochých kamenných drtidel,“ sdělil P. Holodňák s tím, že k méně obvyklým nálezům patří dva valounové otloukače, sloužící coby „kladívko“ při výrobě křemencových čepelí. Přinejmenším dva prozkoumané objekty podle jeho slov dokládají, že osídlení lokality trvalo ještě na samém počátku pozdní doby kamenné.

Zásobní jáma vydala unikátní nález

„Za zcela unikátní lze označit nálezy z jedné zásobní jámy. Zde bylo těsně u dna nalezeno několik téměř celých nádob, které byly do jámy jednorázově vhozeny společně s velkým množstvím zvířecích kostí a hrotem šípu. Vzápětí sem tehdejší obyvatelé ještě svrhli několik kamenných drtidel a větších balvanů. Podle nalezených nádob k tomu došlo v průběhu raného eneolitu v době od 4 000 až 3 800 před naším letopočtem v období tzv. kultury schussenriedské,“ vysvětlil.

Toto období je nejméně poznaným úsekem pravěkých dějin u nás. „Doposud byly podobné rozsáhlejší nálezy z této doby učiněny v severozápadních Čechách pouze na dvou lokalitách,“ dodal. Teď probíhá zpracování nálezů. Poznatky ze Želče budou podle archeologů významné pro objasnění dosud „temných“ počátků pozdní doby kamenné na našem území.