Obavy z jarního přemnožení hrabošů se potvrdily například v Peruci na Lounsku. „Škody sčítáme, nemáme je ještě přesně vyčíslené, ale zatím je odhadujeme na osm milionů korun. Hraboši nám sežrali 1300 tun obilovin. Po jejich sklizení se přesunuli do cukrovky, která se sklízí teď. I tam jsou patrné škody,“ přiblížil předseda představenstva Zemědělského družstva Peruc Tomáš Jonáš.

Podle jeho slov byl podobně extrémní výskyt hraboše polního v posledních třiceti letech jen jednou. „Pokud se jeho stavy během zimy nezredukují, hrozí, že budeme mít velké škody i v příštím roce. Už nyní registrujeme velký výskyt ve vysetých ozimech. Někde jsme napočítali na polích tři tisíce až čtyři tisíce nor na hektar, za kalamitní stav se přitom označuje dvě stě,“ vypočetl.

Podobně hovoří ředitel Zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek. „Předběžně jsme škody vyčíslili na tři miliony korun, ale budou určitě vyšší. Další budou v cukrové řepě, jejíž bulvy jsou někde úplně vyžrané. Problém je také s tím, že hraboši řepu okoušou, ta se pak při vyorání zlomí a nejde sklidit, zůstane na poli,“ vysvětlil.

I kolem Klapého se přemnožení hlodavci přestěhovali do polí, kam se na podzim vysely ozimy – řepka a obilí. Ještě větší problémy tam mají zemědělci u trvalých porostů, jako je vojtěška. Tyto plodiny rostou na poli několik let, to se tak neorá. „Neúroda vojtěšky pro nás bude mít velký ekonomický dopad. Hrozí, že nebudeme mít krmení pro naše krávy. Abychom nemuseli kupovat za velké peníze drahou sóju, budeme muset na jaře osít naše pole více hrachem na senáž, abychom měli krmení. A to na úkor tržních plodin, jako jsou obiloviny,“ vysvětlil Otakar Šašek.

Tamní zemědělské družstvo se zaměřuje také na pěstování ovoce, i v tomto oboru působí přemnožení hlodavci škody. „Vysadili jsme nové sady jabloní, třešní a meruněk, hraboši škodí i tam. U malých stromků překoušou kořeny a ty pak uschnou. Uvidíme na jaře, jaké škody v nově vysazených sadech budou,“ dodal.
Zemědělci sice mohou proti hrabošům aplikovat jedovatý přípravek Stutox, ale ne tam, kde se nacházejí chráněné druhy živočichů. A paradoxně přemnožení hlodavci přinesli letos větší výskyt dravých ptáků včetně těch, kteří jsou chráněni ze zákona. Například sýčků nebo sov.

Obě zemědělská družstva jsou připravená požádat o náhradu škod stát. Úplně nejraději by ale zemědělci byli, kdyby se stav hrabošů snížil přirozenou cestou. K tomu by jim pomohlo rozšíření chorob v hraboší populaci nebo počasí. Ze zkušeností zemědělců vyplývá, že nejlepší by byly intenzivní deště, při kterých by se pole s norami podmáčela, a následné tuhé mrazy.

Výskyt hraboše polního sleduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podle jeho statistik jsou kromě okresů Louny a Litoměřice v kraji postižené také Chomutovsko, Mostecko a Teplicko.