Na výletě jako turisté nezabloudíte. O vaši orientaci se starají značkaři

Na výletě v přírodě, spojeném s turistikou, byl určitě alespoň jednou během svého života každý z nás. Odkud se ale berou všechny ty značky na stromech, skalkách, pouličních lampách, které - někdy společně s mapou - řídí naše kroky, abychom nezabloudili v krajině, kterou ještě neznáme?

„Stará se o ně asi 1500 lidí v rámci celé České republiky. Působí při pobočkách Klubu českých turistů v jednotlivých regionech, většinou odpovídajících současným okresům. Jsou to takzvaní značkaři - v terénu vyznačují cesty, aby usnadnili orientaci většině běžných turistů a výletníků," uvedl Jan Křivanec (58), vedoucí značkař pracující pro Klub českých turistů (KČT). Ve středu 21. září besedoval se zájemci na setkání v Městské knihovně v Žatci.

Až osm kilometrů denně

Zdroj: Deník/Libor ŽelinskýTuristické značení na každé dané stezce se podle něj kontroluje a obnovuje zhruba jednou za tři roky. Tuto činnost mají na starosti právě značkaři. „Mají u sebe nádobky s barvami, směrové šipky, samolepky a další pomůcky. Za jeden den dokáží označit přibližně 7 až 8 kilometrů trasy, více se toho nedá stihnout. To je přitom délka, kterou běžný turista na výletě urazí skoro za chvíli," říká s trochou nadsázky Jan Křivanec. Vyznačení jen jednoho kilometru pěší trasy zabere značkaři přibližně hodinu času, upřesnil.

„A je to práce docela složitá, nic jednoduchého, i když to tak laikovi na první dojem může připadat. V terénu při značení je potřeba pořád přemýšlet, jak a kam značku namalovat, dobře vybrat místo, aby bylo bez problémů dlouhodobě vidět z obou směrů trasy, aby hned za měsíc nebylo zakryto nově narostlým listím na stromech a podobně," vysvětlil Jan Křivanec.

Značkařem můžete být i vy

Pokud máte rádi turistiku a třeba by vás i zajímala možnost pomoci podobně zaměřeným dalším lidem a chtěli byste se stát značkařem, není to vcelku problém. „Stačí jen oslovit nejbližší organizaci KČT a přihlásit se tam jako zájemce o značkaření. Není na to potřebná žádná složitá kvalifikace. Zájemci se přijímají zhruba od šestnácti let. Je to ovšem dobrovolná činnost, a tak je třeba počítat s tím, že není spojena s žádnou finanční odměnou. K dispozici je jen příspěvek na materiál a na pracovní oblečení," sdělil vedoucí český značkař.

Značkaři mají čas od času pravidelné schůzky a školení, kde se učí novinky, správnou metodiku a podobné věci.

Šedesát tisíc směrovek a tabulek

V České republice je nyní vyznačeno více než 42 tisíc kilometrů tras pro turistiku, z toho jsou asi tři tisíce kilometrů určeny pro lyžaře, zbytek je pro klasické pěší turisty. V naší zemi je v krajině instalováno také více než 60 tisíc plastových směrovek a tabulek; samotné „obyčejné značky" bez textových informací snad ani nikdo už nedokáže spočítat. Turisté a výletníci v krajině mají rovněž k dispozici asi dva tisíce velkých laminovaných map se zobrazením tras regionu, kde se právě nacházejí.

„Jsou za tím tisíce hodin dobrovolnické práce našich příznivců a pomocníků. Pokud zjistíte během vašeho výletu jakékoli nedostatky ve značení trasy, dejte nám ihned vědět na naše ústředí nebo nejbližší pobočku. Napravíme to!" uvádí KČT na svých webových stránkách. „Lidé mohou hlásit jakékoli problémy, například špatně viditelné značky, potíže s hledáním, spadlé nebo nečitelné směrovky, prostě cokoli, nač během své cesty narazí. Opravu zařídíme co nejrychleji," upřesnil také Jan Křivanec.

KČT vznikl už v roce 1888 a značení turistických tras a jeho údržba je podle stanov jednou z jeho nejdůležitějších aktivit. Klub má nyní v celé zemi zhruba 33 tisíc registrovaných členů. Milovníků turistiky a výletů je však mnohem více - jsou to určitě statisíce lidí, kteří se rádi čas od času vydávají na procházky do přírody bez toho, že by byli přímo organizováni v turistickém klubu. KČT je od roku 2014 také členem Českého olympijského výboru. V Ústeckém kraji je organizovaných členů KČT zhruba 2,5 tisíce. V okrese Louny jsou aktivní místní pobočky KČT v Lounech, Žatci a Podbořanech.