Konec května je pro zemědělce časem senoseče a tedy i nebezpečným obdobím pro drobnou zvěř. Při sekání ji hrozí od techniky smrt či vážné zranění. Podle mluvčího ústředí Českomoravské myslivcké jednoty Pavla Šilhy představuje senoseč každoročně pro myslivce velké ztráty na mláďatech, která hynou pod kosami žacích strojů.

„Pro zvěř jsou trávy po zimě prvním úkrytem. Do trávy kladou například svá mláďata srny i zajíci,“ uvedl Šilha. Hnízdí v ní i bažanti, koroptve a mnoho jiných ptáků. Žací stroje musí mít při sklizni ze zákona namontovány plašiče, ovšem podle praktických zkušeností myslivců z okresu Louny nejsou světelná výstražná znamení na sekačkách příliš účinná.

Myslivci se psy plaší zvěř

„Lounsko není oblastí, kde by byly rozšířeny louky, sečou se pouze vojtěšky na senáž,“ upozornil předseda mysliveckého spolku Charvátce se sídlem v Jablonci Vojtěch Lang. Jablonečtí myslivci však dobře spolupracují s místními soukromými zemědělci. „Všichni zemědělci nám zahájení seče včas oznamují. Před zahájením projdeme pole se psy a zvěř vyplašíme,“ uvedl Lang.

Místní hospodáři používají i způsob seče tak, že jako první prosekají průjezdy porostem, kudy pak může zatoulaná zvěř uniknout. „V okolí Jablonce je hlavní krmnou plodinou kukuřice a při její sklizni už zvěři nebezpečí nehrozí,“ doplnil. Většina soukromých farmářů v regionu však je současně i členy mysliveckých spolků a sdružení, takže pravidelná péče o zvěř je pro ně samozřejmostí. „Máme sice sekačky vybaveny plašičkami, ovšem daleko spolehlivější je projít před sekáním pole se psem,“ potvrdil také Miroslav Štípek, soukromý farmář z Velemyšlevsi.

V obci, ležící v členitém údolí Chomutovky, má sice drobná zvěř dostatek možností k hnízdění v klidných lokalitách mimo polní porosty, přesto si však nechtějí tamní myslivci zbytečně snižovat stavy zvěře, o níž po celý rok pečují. Stejně je tomu například i v okolí Kněžic na Podbořansku, kde hospodaří farmář Lubomír Vent. „Procházíme se psy porosty, určené k sečení, pravidelně před zahájením senoseče,“ potvrdil farmář. „Pokud už v porostu má srna mladé, vyvede je ven,“ dodal.

Aby se zvěř nevrátila, umisťuje farmář do vojtěšky před zahájením seče světelnou signalizaci na tyčích, která zvěř od návratu k hnízdu odrazuje. Nicméně častěji než kdykoliv jindy lze v době sečení travin a vojtěšek vidět v přírodě zdánlivě opuštěná mláďata spárkaté zvěře, která vyplaší hluk strojů. Není vhodné se jich dotýkat. Srna si mládě sama nalezne a lidský pach z doteku by ji mohl odradit od další péče o ně. Myslivci, pokud z polí odnášejí nalezená srnčata, je přenášejí třeba v chumáči trávy nebo jinak opatřená proti lidskému pachu.